Autorka: Rebecca Lim
Knižní série: Mercy #1
Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★★★☆
Anotace:Něco je se mnou opravdu špatně. Nepamatuju si, kdo jsem nebo kolik mi je let, dokonce ani jak jsem se sem dostala. Vím jen to, že když se probudím, tak můžu být kdokoliv. Takhle je to pokaždé. Nemůžu si vzít nic, co by mi zůstalo. Udělala mě to přizpůsobivou. Znovu musím navázat pouta. Musím našlapovat opatrně, nebo se prozradím. Musím přežít.
Recenze může obsahovat spoilery
Mercy je anděl - ačkoliv to není v knize, kromě nápisu na obálce (anděl hledající odpovědi, svůj osud...), nikde zmíněno a ani samotná Mercy neví, co je. Ví, že kdysi měla své vlastní tělo - ale teď už je z ní jen něco, co se na určitý čas zabydlí v těle nějaké dívky, z nichž si už většinu ani nepamatuje. Mercy ale není špatný člověk - není to její volba, že cestuje z těla do těla a pokaždé se snaží své 'schránce' pomoct, jak nejvíc může.
Tentokrát se ocitla v těle Carmen Zappacosty, přímo v autobuse do městečka Paradise, kde měla Carmen zpívat ve sboru. Jenže tohle není její obvyklá rutina, kdy žije v nějakém těle a té dívce se snaží pomoct jak nejlépe může, udělat její život lepším (protože co jiného taky může dělat?) - tentokrát řeší Mercy záhadu zmizelé Lauren, dcery lidí, u kterých Carmen tráví svůj pobyt. Její bratr Ryan totiž i po dvou letech, které uplynuly od jejího zmizení, věří, že je Lauren stále naživu. Mercy zase věří Ryanovi a společně se pouštějí do pátrání. A Mercyiny sny mezitím obývá tajemný Luc...
Musím říct, že jsem toho od této knihy moc nečekala - první a druhý díl této série jsem si pořídila spíše z toho důvodu, že prostě nedokážu odolat slevám a co se týče andělů, tak to taky nejsou moje oblíbené bytosti (jedinou výjimkou je Angelfall, kde se mi autorčino zobrazení andělů líbilo víc než moc). Kniha mě ale překvapila hlavně tím, že se autorka na tu andělskou tématiku zas tak nezaměřovala - ano, Mercy neví, co je zač, ve snech ji navštěvuje Luc, u kterého opravdu nemusíme dvakrát hádat, abychom zjistili, kdo to je, ale většina knihy se zaměřovala spíše na to, že se Mercy s Ryanem snaží přijít na to, kdo unesl Lauren a kde ona vlastně je.
Dokonce ani 'milostná' stránka knihy nebyl moc jasná - sice mám pocit, že se to v dalších dílech změní, v tomto to ale musím pochválit. Ačkoliv se vztah mezi Mercy a Ryanem značně prohlubuje a Ryan je rozhodně jeden z těch kluků, kterého bych, kdybych mohla, z té knihy ukradla, přece jen jsme se ale nedočkali žádné 'bože, já ho tak miluju a nemůžu bez něho být' scény a já bych i tak Ryana umačkala a navíc jsem mu i přes snad žádný počet 'zamilovaných' scén s Mercy fandila a to je pro mě teda více než jedno plus.
Co se týče samotné Mercy, tak na tu jsem měla značně rozporuplné pocity. Místy mi byla sympatická a já ji i chápala, věděla jsem proč co dělá, například když se snažila pomoct Ryanovi najít Lauren, a potom přišla scéna, kdy jsem si mohla jen říkat 'bože, holka, co to děláš, co to říkáš, podívej se, co děláš se svým životem, koukej na svoje volby' a prostě mi nelezlo do hlavy, proč určitou věc vůbec říkala. Celkově jsem si ji ale celkem oblíbila, což bylo nakonec to hlavní.
Musím říct, že jsem se ze začátku i bála, zda nebude zážitek v této knize moc krátký, přece jen je formát stránek asi stejný, jako u Letopisů Narnie, u které jsem měla každou knihu přečtenou za dvě hodiny a ještě mě to ani nedokázalo pořádně naplnit, jak krátké do bylo. Tohle případ Mercy naštěstí nebyl a já můžu říct, že se opravdu jedná o dobrou knihu, kterou jsem si užívala. Nebyla to sice jedna z těch knih, nad kterými bych se úplně rozplývala a všem dohazovala, ať si ji přečtou, i tak se ale jedná o hodně dobrou knihu, u které bych si opravdu měla udělat čas na to, abych se dokopala k pokračování.
Musím říct, že jsem toho od této knihy moc nečekala - první a druhý díl této série jsem si pořídila spíše z toho důvodu, že prostě nedokážu odolat slevám a co se týče andělů, tak to taky nejsou moje oblíbené bytosti (jedinou výjimkou je Angelfall, kde se mi autorčino zobrazení andělů líbilo víc než moc). Kniha mě ale překvapila hlavně tím, že se autorka na tu andělskou tématiku zas tak nezaměřovala - ano, Mercy neví, co je zač, ve snech ji navštěvuje Luc, u kterého opravdu nemusíme dvakrát hádat, abychom zjistili, kdo to je, ale většina knihy se zaměřovala spíše na to, že se Mercy s Ryanem snaží přijít na to, kdo unesl Lauren a kde ona vlastně je.
Dokonce ani 'milostná' stránka knihy nebyl moc jasná - sice mám pocit, že se to v dalších dílech změní, v tomto to ale musím pochválit. Ačkoliv se vztah mezi Mercy a Ryanem značně prohlubuje a Ryan je rozhodně jeden z těch kluků, kterého bych, kdybych mohla, z té knihy ukradla, přece jen jsme se ale nedočkali žádné 'bože, já ho tak miluju a nemůžu bez něho být' scény a já bych i tak Ryana umačkala a navíc jsem mu i přes snad žádný počet 'zamilovaných' scén s Mercy fandila a to je pro mě teda více než jedno plus.
Co se týče samotné Mercy, tak na tu jsem měla značně rozporuplné pocity. Místy mi byla sympatická a já ji i chápala, věděla jsem proč co dělá, například když se snažila pomoct Ryanovi najít Lauren, a potom přišla scéna, kdy jsem si mohla jen říkat 'bože, holka, co to děláš, co to říkáš, podívej se, co děláš se svým životem, koukej na svoje volby' a prostě mi nelezlo do hlavy, proč určitou věc vůbec říkala. Celkově jsem si ji ale celkem oblíbila, což bylo nakonec to hlavní.
Musím říct, že jsem se ze začátku i bála, zda nebude zážitek v této knize moc krátký, přece jen je formát stránek asi stejný, jako u Letopisů Narnie, u které jsem měla každou knihu přečtenou za dvě hodiny a ještě mě to ani nedokázalo pořádně naplnit, jak krátké do bylo. Tohle případ Mercy naštěstí nebyl a já můžu říct, že se opravdu jedná o dobrou knihu, kterou jsem si užívala. Nebyla to sice jedna z těch knih, nad kterými bych se úplně rozplývala a všem dohazovala, ať si ji přečtou, i tak se ale jedná o hodně dobrou knihu, u které bych si opravdu měla udělat čas na to, abych se dokopala k pokračování.
Žádné komentáře:
Okomentovat