Autorka: Maria V. Snyder
Knižní série: Healer #1
Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★★★☆
Anotace:Avryina moc vyléčit nemocné by jí měla v zemi Kazan, která je postihlá morem, získat respekt. Namísto toho se jí lidé bojí. Její druh je vinen za tu hroznou nemoc, která zemi sužuje. Když Avry využije svou zakázanou magií, aby zachránila umírající dítě, tak čelí gilotině. Dokud ji temný, tajemný muž nevysvobodí z její cely. Jeho lidé potřebují Averinu léčicí magii, aby zachránili svého umírajícího prince.Toho prince, který do Kazanu vmetl mor.
Záchrana prince Avry rozhodně zabije - i tak už ale čelí násilné smrti. Teď si musí vybrat - využije svůj léčicí dotyk, aby projevila milost, nebo zemře jako mučednice pro už ztracenou věc?
Recenze může obsahovat spoilery.
Avry by si byla přála, aby o svém životě mohla říct, že je normální - jenže od té doby, co její zemi postihl mor a její druh - léčitelé - byli obviněni z vypuštění téhle hrozné nemoci a následně loveni, o normálním životě moc nepřemýšlela. Nestále se pohybovala z místa na místo, občas někoho vyléčila a poté zase okamžitě zmizela - nebyla tak hloupá, aby si myslela, že ji lidé nenahlásí jen proto, že jim vyléčila dítě. Jenže jednou není dost opatrná a je chycena. Avry hrozí smrt - jenže potom ji z jejího vězení vysvobodí tajemný Kerrick, který chce, aby vyléčila prince, který umírá na mor. Prince, který zapříčinil, že jsou léčitelé loveni. Prince, jehož udravení by ji zabilo.
Na Marii V. Snyder jsem slýchala chválu už delší dobu a rozhodně to udělalo nemálo s tím, že jsem taky chtěla po nějaké její knize šáhnout a nakonec jsem si vybrala tu, která mě zaujala asi nejvíc - Touch of Power a jen jsem doufala, aby tohle nebyla jedna z těch chvil, kdy knihu všichni vychvalují, ale mně se nelíbí.
Avry jsem si okamžitě oblíbila - rozhodně to nebyla jedna z těch hloupých hrdinek, což dokázala už na prvních stránkách knihy tím, že nepředpokládala, že by ji rodiče toho dítěte snad nenahlásili. Taky se o sebe rozhodně dokáže postarat sama a nespoléhá se jen na druhé, či na nějakého kluka, aby ji zachránil. Rozhodně jsem se do ní v některých ohledech dokázala vcítit. Co se týče Kerricka, tak u toho jsem nejdřív nevěděla, co si o něm myslet - přece jen se choval značně nepředvídatelně. Nakonec jsem si ho ale opravdu oblíbila a s Avry jsem jim fandila. Stejně tak jsem si oblíbila ostatní z Kerrickovy party a často sjem se jejich rozhovorům jen smála.
Jestli jste už o Marii slyšeli ale až doteď váhali, tak vám říkám - neváhejte. Protože jestli jsou její ostatní knížky stejně dobré jako takhle, tak rozhodně stojí za to a já sama si v nejbližší době určitě přečtu její sérií Inside, která už mi delší dobu stojí na poličce. Touch of Power vás už od začátku chytne a nepustí a vy si mezi tou akcí budete těžko hledat vhodné místo, kde uprostřed noci přestat číst. A už rozhodně nezkoušejte ten trik s tím, že dočtete kapitolu. Maria je totiž 'uzavírá' takovým způsobem, že se okamžitě musíte pustit do další.
I přes mé nadšení ale dávám knize čtyři hvězdičky a to z toho důvodu, že se mi zdálo, jakoby se některé věci odehrály příliš rychle. Ne tak dějově, jako spíš to, že nějaký úsek cesty tam přešli ve dvou větách a já si občas jenom říkala, 'počkat, to jim mělo zabrat minimálně pár hodin, to už to ušli a teď tam táboří?'. Neříkám, samozřejmě - zdlouhavé popisy cest by asi každého unudily k smrti. Dvě věty je ale jaksi málo i na mě. Taky si tu hvězdičku jaksi schovávám na další díl, který mě doufám ohromí stejně jako tenhle.
Touch of Power má rozhodně vše, co bych od fantasy očekávala - sympatickou hlavní hrdinku, pořádnou akci, díky které vás kniha chytne a nepustí a svět, který Maria vytvořila, se mi taky opravdu líbil a rozhodně už se nemůžu dočkat druhého dílu. A jak už jsem psala - tohle rozhodně není jediná série, kterou si od autorky přečtu.
Na Marii V. Snyder jsem slýchala chválu už delší dobu a rozhodně to udělalo nemálo s tím, že jsem taky chtěla po nějaké její knize šáhnout a nakonec jsem si vybrala tu, která mě zaujala asi nejvíc - Touch of Power a jen jsem doufala, aby tohle nebyla jedna z těch chvil, kdy knihu všichni vychvalují, ale mně se nelíbí.
Avry jsem si okamžitě oblíbila - rozhodně to nebyla jedna z těch hloupých hrdinek, což dokázala už na prvních stránkách knihy tím, že nepředpokládala, že by ji rodiče toho dítěte snad nenahlásili. Taky se o sebe rozhodně dokáže postarat sama a nespoléhá se jen na druhé, či na nějakého kluka, aby ji zachránil. Rozhodně jsem se do ní v některých ohledech dokázala vcítit. Co se týče Kerricka, tak u toho jsem nejdřív nevěděla, co si o něm myslet - přece jen se choval značně nepředvídatelně. Nakonec jsem si ho ale opravdu oblíbila a s Avry jsem jim fandila. Stejně tak jsem si oblíbila ostatní z Kerrickovy party a často sjem se jejich rozhovorům jen smála.
Jestli jste už o Marii slyšeli ale až doteď váhali, tak vám říkám - neváhejte. Protože jestli jsou její ostatní knížky stejně dobré jako takhle, tak rozhodně stojí za to a já sama si v nejbližší době určitě přečtu její sérií Inside, která už mi delší dobu stojí na poličce. Touch of Power vás už od začátku chytne a nepustí a vy si mezi tou akcí budete těžko hledat vhodné místo, kde uprostřed noci přestat číst. A už rozhodně nezkoušejte ten trik s tím, že dočtete kapitolu. Maria je totiž 'uzavírá' takovým způsobem, že se okamžitě musíte pustit do další.
I přes mé nadšení ale dávám knize čtyři hvězdičky a to z toho důvodu, že se mi zdálo, jakoby se některé věci odehrály příliš rychle. Ne tak dějově, jako spíš to, že nějaký úsek cesty tam přešli ve dvou větách a já si občas jenom říkala, 'počkat, to jim mělo zabrat minimálně pár hodin, to už to ušli a teď tam táboří?'. Neříkám, samozřejmě - zdlouhavé popisy cest by asi každého unudily k smrti. Dvě věty je ale jaksi málo i na mě. Taky si tu hvězdičku jaksi schovávám na další díl, který mě doufám ohromí stejně jako tenhle.
Touch of Power má rozhodně vše, co bych od fantasy očekávala - sympatickou hlavní hrdinku, pořádnou akci, díky které vás kniha chytne a nepustí a svět, který Maria vytvořila, se mi taky opravdu líbil a rozhodně už se nemůžu dočkat druhého dílu. A jak už jsem psala - tohle rozhodně není jediná série, kterou si od autorky přečtu.
Jak říkáš, knihu nelze přečíst stylem dočtu kapitolu...:D byla to první kniha, kterou jsem přečetla v aj bez slovníku (na mě fakt výkon) a okamžitě jsem si ji oblíbila, takže se ji chystám překládat a podělit se o to s dalšími čtenáři :) nemůžu si ji vynachválit :D
OdpovědětVymazat