Recenze: Čas čarodějnic

Autorka: Deborah Harkness

Knižní série: All Souls Trilogy #1

Čteno v: Češtině

Hodnocení: ★★★☆☆

Česká anotace:

Historička a čarodějnice Diana Bishopová celý svůj život odmítala své nadpřirozené nadání. Očarovaný alchymistický rukopis však do jejího života vnese nevítaný příval magie a najednou se o ni zajímají nejen čarodějnice, ale i démoni a upíři. Záhy se po Dianině boku objeví i záhadný Matthew Clairmont, vědec, válečník a upír. Přestože mezi bytostmi panuje staleté nepřátelství, Diana a Matthew se jen s obtížemi brání vzájemné mrazivé přitažlivosti.

Recenze může obsahovat spoilery.

Diana Bishopová pochází ze silného magického rodu a taky to ví. Jenže na kouzla už dávno zanevřela. Dnes pracuje jako historička a při své práci také striktně odmítá používat magií, i když by ji práci občas usnadila. Jenže potom si kvůli práci v knihovně vyžádá rukopis Asmoel č. 782 a její život se obrátí naruby. Dianě bylo jasné, že byl svazek začarovaný a pomocí svých magických schopností ho otevřela. Jenže díky její nechuti používat magií ho opět vrátila - i přesto ale udala do chodu události, které už nemůže zastavit.

Na tuto knihu jsem poprvé narazila v katalogu knižním klubu a bylo jasné, že jsem ji musela mít - příběh vypadal opravdu zajímavě a co navíc, byl o čarodějnicích. A pro ně já mám už od dob seriálu Čarodějky tak trochu slabost. Jenže, čím víc jsem četla, tím mé nadšení opadalo...

Abych začala Dianou, tak bych snad nemohla říct, že by mě nějak iritovala či bych ji neměla nějak ráda - bohužel ale taky nemůžu říct, že bych si ji zas tolik oblíbila. Byla to jedna z těch průměrných postav, na které jsem prakticky žádný názor neměla, což už samotné není tak dobré znamení. Někdy jsem její činy chápala - tak trochu jsem dokázala pochopit, proč se rozhodla přestat používat magií, na druhou stranu, kdybych byla jí, tak bych se od ní i tak nejspíš nedistancovala a když už, tak bych se ji alespoň naučila ovládat, většinově u mě ale převládala menší pasivita, kdy její činy prostě nebyly hloupé, ale taky nic, čím by si mě získala.

Co se týče Dianina milostného zájmu Matthewa - nemůžu říct, že by snad byl nějak špatný. Až na to, že mě jejich vztah snad vůbec nezajímal (což bylo poněkud politováníhodné, vzhledem k tomu, že právě jemu se většina knihy věnovala) a co navíc, mi některé jejich konverzace přišly divné a celkově i celý jejich vztah se prostě vyvinul moc rychle. Kde je pak všechna ta zábava, když jim člověk jenom fandí a doufá, že se dají dohromady, či vzdychá (v tom dobrém smyslu) nad některými koverzacemi co vedou, nebo se při nich jen směje? I ostatní postavy mi místy přišly jen do počtu a prakticky celkově nedůležité.

On hlavní problém této knihy byl, že autorka prostě napsala 540 stránkovou knihu s velkým formátem, malými písmeny, prostě úplnou bichli. A polovinu času, místo toho, aby se něco řešilo, nebo se tam snad něco dělo, ji celou zasvětila vztahu Matthew/Diana. A když už tam byla nějaká ta 'akce', tak mi připadala nucená, opět divně napsaná a celkově mi přišlo, jako by tam ty dvě akční scény (ano, dvě) Deborah napsala jen proto, aby se neřeklo a aby tam něco bylo. Nehledě na to, že evidentně stačí, abyste vaší vězenkyni utekli a ona vás pak už nechá napokoji a po zbytek knihy není vůbec zmíněná. Way to go.

I přes tuhle naprosto negativní recenzi jsem knize jsem nedala dvě hvězdičky, nýbrž tři - a to z toho důvodu, že ačkoliv si kniha mou pozornost nikdy neudržela zas tak dlouho, tak bych ji přece jen nemohla zařadit do stejné kategorie jako Sweet Evil či Carrier of the Mark. Nemusela jsem se do čtení nutit, není to tak, že bych neustále musela protáčet oči, či vzdychat (teď v tom špatném smyslu) nad blbostí hlavní hrdinky. Čas čarodějnic je spíš takový slabý průměr, o kterém se ještě budu muset rozhodnout, zda si druhý díl této trilogie vůbec přečtu.