Autorka: Leigh Fallon
Knižní série: Carrier Trilogy #1
Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★☆☆☆
Anotace:Když se Megan Rosenbergová přestěhuj do Irska, vše v jejím životě začne dávat smysl. Poté, co vyrůstala v americe je překvapená, když se na nové škole začne cítit jako doma. Najde si nové přátele a okamžitě ji něco táhne k pohlednému Adamovi DeRísovi.Ale Megan zjistí, že její city k Adamovi jsou spojené s osudem, který byl zpečetěn už dávno - a že vášeň a síla, která je k sobě přitáhla, by také mohla být jejich zkázou.
Recenze obsahuje spoilery.
Vidíte tu obálku? Ano, já ji viděla taky. A že jsem se opět ujistila o tom, že krásná obálka opravdu neznamená, že ta kniha je úžasná taky. Svůj potenciál příběh měl, kdyby se kniha soustředila více na příběh s Nositely a jejich Značkami, tak by rozhodně mohla být celkem obstojná, o tom žádná. Problém je ovšem to, že se nikdo pravděpodobně neobtěžoval říct Leigh, že když se každá stránka v knize nevěnuje hlavnímu páru, tak je to většinou z dobrého důvodu.
Kniha začíná jak už je typické - nová, obyčejná holka (Megan) se přestěhuje do nového města, najde si nové kamarády... Jenže poté objeví, že není zas tak úplně obyčejná. Jo a taky si najde kluka (Adama).
Celkově mě na knize zklamalo hlavně to, že tam bylo asi pouze 20 stránek, kdy Megan v knize nebyla s Adamem, nemluvila o Adamovi nebo na něj třeba jen nemyslela. Místa, kde Adam 'bohužel' vůbec zmíněn nebyl, byly obvykle pouze krátké stránky na koncích a začátcích kapitol. Ne, naprosto nezáleží na tom, s kým Megan zrovna je, nebo o čem se baví. Jde si vyrazit s kámoškama? Připravte se na tří stránkový dialog s tím, že dvě stránky mluví o nějakých klucích a zbytek z toho o Adamovi. A samotné dialogy byly taky strašně divné a umělé. Nemluvně o tom faktu, že jediné, o čem se bavily, byli kluci.
A taky nezapomeňme na to, že hlavní hrdinka je tak neuvěřitelně otravná, že jsem si pro jistotu musela nechat otevřené dveře na záchod. Neustále přemýšlela o Adamovi a já nevěděla, zda mám plánovat její vraždu, nebo ji jen litovat. Občas (no dobrá, celou knihu) byla ve svém idiotském módu, ze kterého ji prakticky nic nevytrhlo. Když jí Adamův bratr Rían řekl, že je nebezpečné být Nositelem a ukázal jí svá zranění, tak o tom ani nezapřemýšlela, pouze ho okamžitě poslala někam. Uvědomuji si, že některé lidi přemýšlení opravdu bolí, ale vážně? Taky nezapomeňme na její status Miss 'moje štěstí je ta nejdůležitější věc na světě'. Nikoho tak ignorantského k možné apokalypse (to jako vážně?) jsem v žádné knize ještě neviděla.
Fanoušky romantiky by kniha určitě neuvěřitelně nadchla, já za sebe ovšem můžu pouze říct, že tolikrát jsem u žádné knihy oči ještě neobracela. Hurá pro mě, že je v těch důlcích ještě mám. Možná bych byla ochotná knize dát o hvězdičku navíc (no dobrá, asi ne. Ale mluvíme tu čistě hypoteticky), pokud by Leigh neudělala z Meganina únosu zlotřilou společností jménem Knox úplnou frašku.
Ráda bych jen dodala, že tohle je ještě asi tak poloviční výčet toho, s čím bych mohla ohledně téhle knihy ještě přijít. Upřímně, kniha podle mě měla opravdu potenciál. Možná ne nějak úžasný, ale obstojná kniha z toho být mohla. (Z toho jediného důvodu kniha nepřišla ještě o tu jednu hvězdičku.) Leigh ovšem věnovala celou knihu tomu, jak moc se Adam s Megan milují (nezapomeňme dodat, že se znají maximálně tak pár týdnů) a kolik by toho jeden pro druhého neudělali a 'och, jak mé srdce puká, když já s ním nejsem' a to opravdu není šálek mého kafe.
Žádné komentáře:
Okomentovat