Recenze: Envy

Autor: Gregg Olsen

Knižní série: Empty Coffin #1

Čteno v: Angličtině

Hodnocení: ★★★★☆

Anotace:

Zlo může mít různé příchutě. Někdy je hořké, někdy zdánlivě sladké. To Katelyn zjistí ten den, kdy zemře. Jednu chvíli je deprimovaná puberťačka. Tu další leží na stole z nerezavějící oceli se skleněnýma očima, zmrzlou pokožkou a naprosto mrtvá. Byla to sebevražda? Vražda? Čí je to vina? Dvojčata Hayley a Taylor Ryanovy pátrají po pravdě, která je mnohem více znepokojující než jak si kdy dokázaly představit... A která vnese na světlo jiné tajemství, tajnou minulost, o které ani ony neví.

Recenze může obsahovat spoilery.

Příběh knihy se odvíjí od noci, kdy byla Katelyn Berkleyová nalezena mrtvá ve vaně. Byla zabita elektrickým proudem způsobeným vhozením přístroje na kávu do vody. Událost byla označená jako nehoda, pravdou ovšem je, že nikdo vlastně neví, co se stalo.

Většina knihy se věnuje vyprávěním příběhu 'z pohledu' 15ti letých dvojčat Taylor a Hayley Ryanových, které se snaží zjistit, co se to vlastně Katelyn stalo. Se svými zvláštními schopnostmi vědět věci, co ostatní ne, jsou to nejspíš ony, které na to dokáží přijít. A taky se o to snaží.

Hayley i Taylor mi byly celkem sympatické, autor se i trochu věnoval jejich sesterskému vztahu, celkově to ovšem nijak moc nezasahovalo do děje, který se odvíjel především kolem Katelyn. Jak také zjistíme, určité věci byly také pro zvrat na konci knihy celkem důležité, ačkoliv bychom jim ze začátku nemuseli dávat kdejaký význam.

Gregg vytvořil opravdu napínavou knihu, kde by člověk nehádal, co se další chvíli stane. Hledání odpovědi ohledně toho, co se stalo Katelyn, nás zavede do míst, o kterých jsme neměly ani tušení. A že to stojí za to. Plusové body má u mě kniha i za to, jak byla zápletka s Katelyn vyřešena. Posunulo to tuto knihu na úplně jiný level než většinu knih, kde musí ti puberťáci prostě na všechno přijít.

Že se tu vyjadřuji pořád v superlativech? No dobrá. Jestli mi něco na téhle knize vadilo, tak to byly občasné sms zprávy mezi mladšími postavami knihy. Nejsem zrovna fanoušek číslicového a zkratkového stylu psaní a proto mi občas trvalo pár vteřin, než mi docvaklo, co tím chtějí říct.

A také, jelikož jsem už delší dobu nečetla nějakou tu záhadu bez (skoro žádného) nadpřirozena, mi chvíli trvalo, než jsem se do knihy dostala. Kniha oplývá i jiným stylem vyprávění, protože i namísto fixování se jen na jednu postavu nám autor ukazuje střípky životů i ostatních (ačkoliv Taylor s Hayley v ní mají největší část), do čehož jsem se na chvíli trochu těžši dostávala, ale nakonec se to ukázalo být opravdu příjemnou změnou.

Co se mi na knize také líbilo bylo to, že byla opravdu dobře napsaná a zápletka se prakticky nedala uhádnout. Většinou jsem vždy zklamaná, když mi v knize dojde, co se pravděpodobně stane. Sice si pak člověk může říct, jak není dobrý, ale o to překvapení poté už přijde. Závist byla ovšem jiný případ. Až do poslední stránky jsem netušila, co se stane a to napětí mě nutilo číst dál. Líbilo se mi, že jsem byla neustále překvapená a že mi až do poslední chvíle nedošlo, jak se to vlastně stalo, a konec? Ten bych nehádala už vůbec. Sestavil zajímavý základ pro pokračování s tajemným názvem Betrayal (Zrada), kterého se opravdu nemůžu dočkat.