Recenze: Jezdci časem

Autor: Alex Scarrow

Knižní série: TimeRiders #1

Čteno v: Češtině

Hodnocení: ★★★★☆

Česká anotace:

Zahrávejte si s časem a známý svět… by se mohl změnit ve svět, jak ho neznáte. Liam O’Connor měl zemřít v moři v roce 1912. Maddy Carterová měla zemřít v letadle v roce 2010. Sal Vikramová měla zemřít při požáru v roce 2026. Ale několik okamžiků před jejich smrtí se zničehonic kdosi objevil a řekl: „Podej mi ruku…“ Jenže Liam, Maddy a Sal nejsou zachráněni.
Najala je organizace, o jejíž existenci nemá nikdo ponětí, s jediným cílem – aby opravovali narušenou historii. Protože cestování časem je možné a někteří lidé by se rádi vrátili v čase a měnili minulost. Proto existují JEZDCI ČASEM, aby nás chránili. Aby zabránili cestovatelům v čase ve zničení světa…

Recenze může obsahovat spoilery.

Já se přiznám, cestování časem, to je prostě moje. Zbožňuji nejrůznější paradoxy, které tím vznikají, zbožnuji zjišťování, co vše se dokáže změnou jedné události změnit, jaký to může mít dopad na lidstvo a nejrůznější události... Zmiňovala jsem ty paradoxy? Protože ty já naprosto žeru. Proto jsem se na tuhle knihu těšila už od první chvíle, co jsem zjistila, že u nás vychází.

Hned na začátku knihy se setkáváme s hlavními postavami knihy, Liamem, Maddy a Sal, kteří jsou všichni někým zachráněni před jistou smrtí. Tím někým je starší muž jménem Foster, který jim poté vysvětlí, že byli naverbování agenturou jako agenti, kteří musí dávat pozor na to, aby si lidé nezahrávali s časem a nezměnili tak dějovou linií lidstva. Jsou z nich Jezdci časem.

Všechny tři, včetně Fostera, jsem si opravdu oblíbila a celou knihu jsem jim samozřejmě fandila. Každý z nich tří zastává nějakou činnost - Liam cestuje časem a snaží se napravit pokažené události, Sal je pozorovatelka, tudíž dává pozor na to, zda se v minulosti něco nezměnilo a Maddy je vedoucí jejich týmu. V knize se také setkáváme s 'podpůrnou jednotkou', uměle vytvořeným člověkem-počítačem jménem Bob, který dělá Liamovi při cestování časem společnost.

A abychom se jen tak 'nenudili' se nám s knize naskýtá i pohled na 'druhou stranu barikády', kde sledujeme osudy doktora Paula Kramera, který se snaží cestováním v čase změnit události poté, co se svět v budoucnosti rozpadá na kousíčky. Musím říct, že zčásti jsem jeho důvody celkem i chápala, nelíbil se mi ovšem způsob, jakým to provedl a proto, že s časem se prostě zahrávat nemá.

Celá kniha se mi opravdu líbila, včetně toho, že jsme měli možnost zjistit i Kramerovo uvažování a nebyli jsme tudíž fixováni pouze na hlavní hrdiny, jak to ve většině knihách je. Celá zápletka se mi moc líbila a při čtení jsem se rozhodně nenudila a byla jsem celá natěšená zjistit, jak se to vyřeší. Proč tedy vlastně knize dávám čtyři a ne pět hvězdiček? Protože se mi přece jen zdálo, že tomu něco chybí. Ano, asi si protiřečím, ale nemůžu se toho dojmu prostě zbavit. Pořád jsou pro mě ovšem Jezdci časem úžasná kniha a já se už těším na pokračování, které u nás vyjde v Březnu.