Autorka: Stephanie Perkins
Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★★★☆
Anotace:Nadějná designérka Lola Nolan nevěří na módu... věří na kostým. Čím více toho její outfit říká - čím je zářivější, zábavnější, divočejší - tím lépe. I když je Lolin styl šokující, tak je to oddaná dcera a kamarádka s velkými plány do budoucna. A vše je celkem dokonalé (včetně jejího sexy přítele rockera), dokud se obávaná dvojčata, Calliope a Cricket, nevrátí do sousedství. Když Cricket - nadějný vynálezce - vytoupí ze stínu své sestry a vrátí se do Lolina života, tak si musí konečně urovnat své celoživotní city ke klukovi odvedle.
Recenze může obsahovat spoilery.
K tomu, abych si nějakou z knih Stephanie přečetla, jsem se odhodlávala celkem dlouho. Ne že by měla špatná hodnocení, právě naopak, já ale nejsem moc na ty úplně romantické knihy. Nakonec jsem ale byla příjemně překvapená.
Lolin život je fajn. Má dva úžasné táty, kteří se o ni starají, nejlepší kamarádku a úžasného přítele. Zbožňuje vymýšlet nejrůznější kostýmy a jedním z jejích největších přání je jít na školní ples v kostýmu Marie Antoinetty. Jediným obláčkem v jejím životě je to, že její rodiče jejího o pět let staršího přítele nemají zrovna v lásce. Jo a taky se bojí, že se dvojčata Bellovi jednoho dne znovu nastěhují do svého starého domu vedle toho jejího a ona se bude znovu muset setkat s Cricketem, klukem, který jí kdysi zlomil srdce. A jednoho dne se tak skutečně stane.
Lolu jsem si oblíbila. Ona je sice úplně jiná, než já, a to teda v hodně ohledech, ale její osobnost ji dělala zajímavou a i tak se člověk mohl do některých z jejích situací vcítit, i když toho s ní třeba moc společného neměl. V hodně ohledech mi připadala vcelku i rozumná a líbilo se mi, že ačkoliv ji Stephanie napsala jako celkem, co se oblékání týče, výstřední, tak to ještě neznamená, že svým chováním je taky taková.
Co se týče ostatních postav, tak jsem si hodně oblíbila i Cricketa. Zmínila jsem se, že miluju kluky, co pořád mluví a neumí přestat až mluví o úplných blbostech? Ne? Tak to teda říkám teď. Takové to s Cricketem bylo převážně v prvních chvílích a potom už se zmírnil, ale já si ty chvilky užívala, protože opravdu, blábolící kluk je něco neuvěřitelně roztomilého. Naopak Lolin přítel Max... ze začátku mi připadal i celkem fajn, ale v průběhu knihy můj názor na něj jedině klesal.
Příběh knihy jako takový se mi taky hodně líbil. Ačkoliv jsem k ní ze začátku přistupovala trochu obezřetněji, tak musím uznat, že Stephanie to umí opravdu dobře napsat. Prakticky jsem se od ní skoro nedokázala odtrknout a to je na to, že se jednalo převážně o romantickou knihu, co říct. Samozřejmě, že vztah mezi Lolou a Cricketem nebyla jediná věc, o kterou v ní šlo, což nemůžu říct ani o nějakých rádoby paranormálních knížkách, čímž si u mě tahle získala další plusové body.
Jediné, co mi asi tak připadalo trochu divnější, bylo to, jak hrozně všichni přistupovali k tomu, že je Max o pět let starší, jak Lola. No, já sice fanynkou Maxe nijak nebyla a to, že se to jejím otcům zrovna nelíbí, bych taky chápala, ale to, jak k tomu přistupovala i její kamarádka? Já sice chápu, že oni američani ty věkové rozdíly berou v podstatě jinak, než my, ale místy se mi to zdálo opravdu trochu přehnané.
Tuhle knihu vám rozhodně doporučuji. Mně se moc líbila, stejně jako Lola s Cricketem (no dobrá, hlavně ten Cricket) a rozhodně si plánuji od Stephanie ještě nějakou tu knihu přečíst. Místy mi sice přeci jen připadala trochu přeslazená, ale tak už to holt někdy chodí.
Žádné komentáře:
Okomentovat