Autorka: Daniele Lanzarotta
Knižní série: Academy of the Fallen #1
Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★☆☆☆
Anotace:Kayla je šestnáctiletá holka, kterou adoptovali, když byla malá. Její život je normální, má skvělé přátele, milující adoptivní rodiče a, no... ne zas tak úžasného přítele. Ale důvod, proč byla dána k adopci, rozhodně není jeden z těch obvyklých. Bylo to proto, aby zůstala dál od Akademie a všeho ostatního, co má něco společného s nadřirozenými bytostmi, které by jí mohly ublížit.Bohužel pro Kaylu bylo jen otázkou času, než se setká s bytostmi Jinosvěta a když je teď vidí, tak před nimi není útěku.Tím, že se snažili Kaylu ochránit tak, že ji drželi co nejdál od Akademie, ji možná vystavili ještě většímu nebezpečí.
Recenze může obsahovat spoilery.
Kayla je normální šestnáctiletá holka. Chodí do školy, má kamarády, řeší problémy se svým přítelem a zbožňuje kafe. Jako malou ji dali k adopci a ona proto nikdy nepotkala své biologické rodiče. Ne že by snad někdy toužila je poznat, protože její adoptivní máma a táta jsou úžasní. Její idyla ale trvá jen do doby, než začne vídat malou dívku Carolyn, která se objevuje na těch nejdivnějších místech a stejně rychle, jako se objeví, tak taky mizí. To by ještě bylo celkem v pořádku. Hlavní problém ale nastává, když začne vidět i Bena, jehož úmysly rozhodně nejsou nevinné. Naštěstí je tu ale Hunter, kamarád ze školy, který o Kaylině situaci evidentně něco ví.
Začněme Kaylou. Upřímně, ta holka mě otravovala už od skoro první chvíle, co se nám 'představila'. Nejdřív jsem si říkala, že je i celkem silná, že nedává lidem najevo, jak jí třeba ubližují, ale následně můj názor na ni rapidně poklesl, když o pár stránek později našla brečící Carolyn a začala ji litovat kvůli jejímu výběru oblečení. To jako vážně? Najde chudinku holku, co tam brečí kvůli kdoví čemu a první, na co pomyslí je to, že se neobléká podle nejnovějších trendů? S jejím bývalým, Justinem a taky s Hunterem taky zacházela spíše podle toho, jak se jí to hodilo a ačkoliv Justin byl opravdu idiot, ona ve mně zrovna příjemný pocit taky nevzbuzovala.
Dalším negativem knihy je její délka. Ne že by kniha byla zas tak krátká, problém byl ale v tom, že se četla i celkem rychle a tím pádem se mi zdálo, že byla příliš krátká na to, abych si s postavami utvořila nějaký ten vztah. Takhle mi byl Hunter upřímně úplně jedno a to, jak se jeho vztah s Kaylou vyvine, mě taky nijak nezajímalo. Postavy se mi prostě zdály příliš povrchní na to, abych si s nimi dokázala utvořit nějaké to pouto, což není nikdy dobré znamení. Jediná postava, která mě opravdu zaujala (ale objevila se až skoro na konci), byl Ethan. Měl sice jen pár řádků textu, ale i jeho linka se ke mně za tu krátkou chvíli dostala mnohem víc než ta Huntera a Kayly.
Naopak musím knize pochválit její již zmíněnou čtivost. Stránky mi před očima rychle míjely a já byla v polovině a ani jsem netušila, jak. Hlavní záporák knihy, Ben, byl taky chvíli celkem mysteriózní, i když jeho úmysly a to, co je (alespoň povrchně), jsme mohli poznat už na míle daleko. Zvlášť pokud už máte s duchy a podobnými havěťmi nějaké ty zkušenosti.
Co se autorce ale naprosto nepodařilo, bylo konečné odhalení toho, kdo Ben je a taky ten konec. Začněme Benem. Ono kdyby to Kayle někdo řekl, tak si nijak nestěžuju, problémem bylo ovšem to, že jednu chvíli věděla Kayla velký houby a tu druhou jí bylo najednou úplně jasné, co Ben je a to nám na to autorka neposkytla prakticky žádný materiál. A pokud na to někdo dokázal přijít, protože má ty stvůry přeje jen tolik v malíčku, tak to, že na to Kayla jen tak přišla, je i tak úplná blbost. Vždyť jí ze začátku ani nedošlo, že má co dočinění s duchy, natož aby znala filozofií kdejakých bytostí. No a ten konec. Co na to říct. Autorka u mě má plus za to, že mě svým cliffhangerem neuvěřitelně rozesmála, ačkoliv to v plánu nejspíš vůbec neměla. Ale co. Pobavila jsem se.
Kniha jako taková tvoří vskutku... zajímavý celek. Na jednu stranu jsem neustále otáčela oči nad chováním Kayly a říkala si, kdy konečně se ke mně ty postavy nějak dostanou a na druhou stranu se četla celkem rychle. Upřímně jsem ze začátku celkem váhala, zda bych neměla knize tu hvězdičku navíc dát, což jsem i udělala, po delším uvažování jsem se ale rozhodla jinak. Na téhle knize toho koneckonců tolik není.
Žádné komentáře:
Okomentovat