Knižní série: Inheritance #4
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 672
Překlad: Olga Staníčková
Česká anotace:
Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace! Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokaží oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje. Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?
Spisovatelem už v mládí
Christopher Paolini začal psát tetralogií, původně trilogií, Odkaz Dračích Jezdců už v patnácti letech a na sérií pracoval celkem třináct let. Koho by napadlo, že kniha Eragon, původně vydaná pouze nakladatelstvím jeho rodičů - Paolini International LLC, bude začátkem velkolepé série věhlasné po celém světě? A přesto. A po dlouhých letech tato série končí. Jak říká upoutávka, na začátku byl Eragon a na konci je Inheritance.
Stručný děj
Hned na začátku knihy nás Paolini nešetří a uvrhne nás rovnou do bitevní řvavy města Feinster. Vardenové totiž pokračují ve svém tažení směrem k Urû'baenu a čím blíže se k němu dostávají, tím více i na Eragona se Safirou pomalu, ale jistě doléhá tíha situace, protože je jim jasné, že jejich střet s Galbatorixem už se blíží. Jak ho ale dokážou porazit, když se nerovnají ani Murtaghovi s Trnem, jejichž schopnosti jsou pouze zlomkem síly samotného krále?
Ačkoliv se zdá, že má kniha celkem rychlý rozjezd, nějaké té správné akce a posunutí v ději se dočkáme až o několik stránek dál, i tak Paolini pořád ale něčím zaměstnává a překvapuje. Alespoň mě teda rozhodně.
Konec už je tady
Ačkoliv je ve světě na tuhle sérií plno rozporuplných pocitů, myslím, že všichni uznáme, že po dlouhých letech končí opět jedna velká sága. Na závěrečný díl Odkazu jsme si počkali opravdu dlouho, nakonec ale je tady. A rozhodně za to stojí. A opět se nesetkáváme pouze s pohledem Eragona, protože svůj prostor dostali také Roran s Nasuadou a my tudíž víme, kde se co šustne a nejsme o nic ochuzeni. Vyprávnění všech tří osob byla nadmíru zajímavá a někdy to Christopher utnul zrovna v těch nejhorších chvílích.
Ačkoliv bylo v závěrečném díle hodně vysvětleno a dočkali jsme se hodněti zvratů, přece jen jsme se nedozvěděli úplně vše. Mě osobně například velmi zajímala bylinkářka Angela, která zůstala stejně, ne-li více tajemná jako v prvním díle. A ačkoliv byl příběh Eragona a jeho dračice Safiry uzavřen, tak zároveň nebyl a přece jen se mi zdálo, že se v knize ocitlo hodně neuzavřených konců či ne úplně vysvětlených věcí, jejichž důkazem je i již zmíněná Angela. Přesto jsme se ale spoustu dalších věcí také dozvěděli a já myslím, že je dobré, že se sérií i nadále ponechala nějaká ta mysterióznost, než aby se nám úplně vše odhalilo. A kdoví, Christopher si takhle taky nechal cestičku na další díl. Nebo alespoň spin-off.
V Inheritanci jsme se dočkali mnohem více akce (a taky stránek) než v předchozích dílech a tuhle knihu rozhodně považuji nejlepší ze série a proto jí nemůžu dát jinak než 5 hvězdiček, které si podle mě rozhodně zaslouží.
A nakonec můžu, stejně jako Paolini, jen říct: Sé onr sverdar sitja hvass.
Ačkoliv se zdá, že má kniha celkem rychlý rozjezd, nějaké té správné akce a posunutí v ději se dočkáme až o několik stránek dál, i tak Paolini pořád ale něčím zaměstnává a překvapuje. Alespoň mě teda rozhodně.
Konec už je tadyAčkoliv bylo v závěrečném díle hodně vysvětleno a dočkali jsme se hodněti zvratů, přece jen jsme se nedozvěděli úplně vše. Mě osobně například velmi zajímala bylinkářka Angela, která zůstala stejně, ne-li více tajemná jako v prvním díle. A ačkoliv byl příběh Eragona a jeho dračice Safiry uzavřen, tak zároveň nebyl a přece jen se mi zdálo, že se v knize ocitlo hodně neuzavřených konců či ne úplně vysvětlených věcí, jejichž důkazem je i již zmíněná Angela. Přesto jsme se ale spoustu dalších věcí také dozvěděli a já myslím, že je dobré, že se sérií i nadále ponechala nějaká ta mysterióznost, než aby se nám úplně vše odhalilo. A kdoví, Christopher si takhle taky nechal cestičku na další díl. Nebo alespoň spin-off.
Shrnutí a hodnocení
Ačkoliv jsem na začátku neměla dojem, že by snad poslední díl předčil ostatní, tak mě o tom zbytek knihy hravě přesvědčil. Místy jsem ji nedokázala pustit z rukou a mnohdy jsem do ní byla začtená tak dlouho, až jsem úplně ztratila pojem o čase. Jediná chvíle, kdy jsem se v knize nudila, bylo vyprávění z pohledu Rorana někde na začátku, jinak jsem si všechny pohledy postav naprosto užívala a i překlad knihy byl, stejně jako u předchozích dílů, opravdu dobrý. Místy mě sice zarazil trochu divnější slovosled, to bylo ale pouze někde k začátku a zbytek knihy jsem si opravdu naplno užívala. Po přečtení mě přepadl tísnivý pocit, že už zase něco jednou končí, ale tak to holt bývá.V Inheritanci jsme se dočkali mnohem více akce (a taky stránek) než v předchozích dílech a tuhle knihu rozhodně považuji nejlepší ze série a proto jí nemůžu dát jinak než 5 hvězdiček, které si podle mě rozhodně zaslouží.
A nakonec můžu, stejně jako Paolini, jen říct: Sé onr sverdar sitja hvass.
Zdroj obrázků: we♥it
Přečetla jsem si jenom to tvoje hodnocení, tak doufám, že budu také spokojená. Akorát jsem v půlce Brisingra, protože jsem si chtěla celou sérii připomenou a nějak jsem to nevychytala s časem.. ale pak se vrátím, dopřečtu a dám ti vědět, jak se mi knížka líbila :)
OdpovědětVymazatTo rozhodně vědět dej. :) Já to taky četla znova a naštěstí jsem celkem rychlý čtenář, takže jsem všechny tři knihy dala tak za týden a v pohodě to stihla. :D
OdpovědětVymazat