Recenze: Torn

Autorka: Amanda Hocking

Knižní série: Trylle Trilogy #2

Čteno v: Angličtině

Hodnocení: ★★★☆☆

Anotace:

Když o sobě Wendy odhalí pravdu - že je podvrženec vyměněný při narození - tak ví, že její život už nebude stejný. Teď se dozví, že to není zdaleka vše... Se svými rivaly Vittry sdílí bližší spojení, než si kdy představovala - a oni se nezastaví před ničím, aby ji nalákali na jejich stranu.

Pod hrozbou války je její jediná naděje na záchranu Tryllů ta, že si vezme mocného člena královské rodiny. Ale to znamená, že bude muset opustit Finna, jejího pohledného osobního strážce, s kterým nemůže být... a Lokiho, prince Vittrů, se kterým sdílí rostoucí přitažlivost.

Rozpolcená mezi svými lidmy a svým srdcem, mezi láskou a povinností, se Wendy musí rozhodnout, jaký bdue její osud. Jestli se rozhodně špatně, tak by mohla ztratit všechno a každého, koho kdy chtěla... v obou světech.

Recenze obsahuje spoilery.

Druhý díl trilogie Trylle začíná skoro přesně tam, kde ten minulý skončil - když Wendy přijela domů ke svému 'bratrovi' Mattovi s Rhysem. Ta ho Mattovi představí a doufá, že všechno bude alespoň na chvíli v pořádku a od Tryllů i Vittrů si odpočine. Ale opak je pravdou. Nejenže za ní ještě téže noci dorazí Finn, nýbrž taky její nový stopař a ochránce v jednom, Duncan. Wendy je sice přesvědčí, že se do Föreningu nevrátí, následně si pro ní ale přijdou Vittrové, kteří se o její názor samozřejmě nestarají a unesou ji i s Mattem a Rhysem.

Pokud jste četli mou recenzi na minulý díl, tak jistě víte, že jsem Wendy považovala za průměrnou hrdinku, která mi k srdci moc nepřirostla, ale ani to nebylo tak, že bych ji snad neměla ráda. Teď už musím ale říct, že jsem měla občas chuť ji praštit pánvičkou, jak mě občas štvala. Ano, pořád jsem s ní v některých věcech souhlasila, ale po většinu času mě i celkem vytáčela, což bylo způsobeno i tím, že v sobě měla i takový ten marysueovský komplex včetně toho, že ji všichni považují za úžasnou a o nápadníky taky nemá nouzi.

Poprvé jsme se taky měli v knize možnost setkat se s Lokim, který se v té minulé objevil pouze prostřednictvím krátké povídky na konci. No, jak jinak, že si mě ten sarkastický kluk celkem i hned získal a chyba na něm byla opravdu jediná, neboli ta, že se zamiloval do Wendy, což opět nebylo nic překvapivého, protože to mohl člověk vytušit i z té již zmíněné povídky. Co se týče ostatních postav, tak se mi celkem líbilo, jak se Willa změnila a byla jsem moc ráda, když se dějová linka s Rhysem (ne že by v knize nějaká byla) nevyvinula tak, jak jsem se z minulé knihy obávala. A opět jsem měla ráda Tovea a potěšilo mě, když ho autorka napsala tak, jak ho napsala. I když upřímně, líbil se mi o trochu víc, když se zdálo, že je mu Wendy úplně jedno.

Druhý díl trilogie je, co se akčnosti týče, o poznání chudší. Jediné, čeho jsme se dočkali, byl únos Wendy na začátku a ani tehdy jsme se moc akčních věcí nedočkali. Ale zase chápu, že se Amanda převážně připravovala na závěrečný díl, u kterého doufám, že nám toho přinese tolik, v co člověk po přečtení Torn doufá. A že je toho hodně. Doufejme, že polovinu knihy Amanda opět nestrávila psaním toho, co Wendy dělá ve volném čase.

Celkově se mi druhý díl líbil o trochu více, než ten první. Kroutila jsem očima snad jen nad tím, když se tam objevili trolové, kteří opravdu vypadali jako trolové. Takže tu vlastně máme troly, co vypadají jako lidi a troly, co vypadají jako trolové. Někdy je svět opravdu matoucí.

Co ale knize musím přiznat je to, že se četla celkem rychle. Jak již jsem zmínila, nebylo tam nic akčního, co by mě nutilo neustále otáčet stránky, ale zároveň se to četlo dobře a rychle, že jsem je prostě otáčela. Celkově musím říct, že se opravdu jedná o lepší knihu, než byla ta předchozí, i když na tu hvězdičku výš to pořád přece jen není. To si doufám budu mít možnost ponechat na poslední, třetí díl, protože ten potenciál na to rozhodně má. Tak uvidíme, jak to všechno dopadne.