Recenze: Divergent

Autorka: Veronica Roth

Knižní série: Divergent #1

Čteno v: Angličtině

Hodnocení: ★★★★★

Česká anotace:

V Chicagu budoucnosti je společnost rozdělena do 5 frakcí a každá z nich se věnuje pěstování ctnosti - Candor (poctivost), Abnegation (nesobeckost), Dauntless (odvážnost), Amity (mírumilovnost) a Erudite (inteligence). V takovém světě žije Beatrice. Každý rok ve stanovený den si musí všichni šestnáctiletí vybrat jednu z frakcí, do níž budou patřit po celý svůj život. Beatrice se rozhoduje mezi tím, jestli zůstane s rodinou, nebo bude sama sebou - obojí mít nemůže.

Recenze může obsahovat spoilery

Po této knize jsem poprvé šáhla už před delší dobou a to předeším z toho důvodu, že se o ní mluvilo všude , až to přes mě jen tak projít nemohlo. Musím říct, že jsem ke knize přistupovala trochu skepticky - přece jen existuje hodně vychvalovaných knih, u kterých jsem já osobně byla zklamaná. Tohle ale případ Divergentu naštěstí nebyl.

Beatrice Priorová se ve své domovské frakci, která vyznává nesobeckost, nikdy necítila úplně jako doma - a už vůbec ne jako by snad byla nesobecká. Těžko dodržuje zásady své frakce a teď, když je jí šestnáct, má tu šanci se rozhodnout, zda po celý zbytek svého života zůstane ve své frakci, nebo si vybere jinou - s tím, že by se musela odloučit od své rodiny, protože všechny frakce vyznávají řečení 'Frakce před krví'. Beatrice se tedy musí rozhodnout, zda je nesobecká a zůstane se svou rodinou - nebo do své frakce skutečně nepatří a vybere si jinou.

Musím říct, že jsem si Tris opravdu oblíbila - v hodně ohledech jsem se s ní i mohla ztotožnit, protože o sobě taky rozhodně nemůžu říct, že bych byla nesobecká. Líbilo se mi na ní i to, že je to rozhodně silná postava, která se o sebe dokáže postarat sama. Celou knihu jsem jí rozhodně fandila a všechno jsem prožívala s ní, ať se dělo cokoliv. Rozhodně jsem ji musela obdivovat, že dokázala v některých situacích zůstat silná, protože já už bych na jejím místě někam zalezla a nevylezla odtamtud, dokud by nebyl všemu konec. 

Taky jsem si neuvěřitelně oblíbila Foura (neboli Čtyřku v češtině), který byl opravdu neuvěřitelně úžasný a já se nad ním musela pouze rozplývat a zase jednou jsem musela přemýšlet, proč u nás takoví kluci nejsou. Tris má opravdu rád a navíc spolu tvoří opravdu nádherný pár a já jim rozhodně fandila až do konce. Oblíbila jsem si i Christinu a Willa, ale nejvíc ze všeho Uriaha, jehož přátelství s Tris se mi opravdu líbilo a stejně tak Uriah samotný. Konečně taky kniha, ve které nejsou po holce všichni zástupci muškého pohlaví, se kterými se setká!

Tahle kniha byla rozhodně jedna velká jízda. Jen jsem hltala stránku za stránkou, a v těch vzácných chvílích, kdy jsem se od ní odtrhla, jsem stejně nemyslela na nic jiného. Veronica rozhodně ví, jak si čtenáře u knihy udržet až do poslední stránky a taky hlavně, jak překvapit. Musím říct, že takový vývoj jsem rozhodně nečekala, vůbec jsem netušila, co se další chvíli stane a už vůbec ne, kdo nakonec přežije a kdo ne.

Jak už je jasné, rozhodně nelituji toho, že jsem se rozhodla si tuto knihu přečíst, i když jsem k ní, jak už jsem psala, přistupovala trochu skepticky. Rozhodně jsem ráda, že Divergent nebyl další v řadě knih, které mají všichni rádi, jen já ne. Tentokrát jdu značně s davem a vůbec mi to nevadí, protože tahle kniha, to je opravdu něco. Rozhodně ji všem, zvlášť, když teď už vyšla i v češtině (i slovenštině) pod názvem Divergence, všem doporučuju. Jsem si jistá, že zklamaní rozhodně nebudete.