RC Recenze: Hladová přání

Autorka: Tereza Matoušková

Nakladatelství: Kringl
Počet stran: 98

Česká anotace:

Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny. Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo. Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?

Trochu o autorce

Tereza Matoušková se narodila v Uherském Hradišti. Momentálně žije v Brně, kde studuje Systematickou biologií. Mezi její oblíbené autory patří například J.R.R. Tolkien, John Morressy, Neil Gaiman či Michael Ende. Poprvé začala psát když jí bylo asi tak 11-12 a svůj vysněný svět naznala Podmoří.

Stručný děj

V knize navštívíme klášter v Podmoří jménem Tark Itlen, kde, pod křídly velekněze Atalana, žije i malá Jukata. A právě díky ní tento příběh začíná. Když totiž Jukata ve sklepení objeví podivného zářicího tvora, kterého následně pojmenuje Cukrátko, tak je z něj ze začátku našená - vždyť kdo by v jejím věku z něčeho takového nebyl. A Cukrátko jí navíc dokáže splnit jakékoliv přání, o které si požádá - a chce za to jen trošku její krve. A té má malá Jukata přece dost.

Jenže jak začne být Jukatě po chvíli jasné, Cukrátkova velkorysost má i své stinné stránky. A jakkoliv se Jukata snaží, tak nemůže následky svých činů jen tak nechat zmizet. Jistě, mohla by přestat Cukrátko navštěvovat. Jenže ono už jí přece dalo tolik věcí...

Kolem a kolem

Musím říct, že to, co mi kniha poskytla, jsem rozhodně nečekala. Zčásti to určitě bude způsobené i Jukatiným věkem - přece jen, knihy s tak mladými hlavními hrdinkami většinou vyznívají značnou naivitou, s jakou dívka či chlapec svět vnímají a v takovém duchu se táhle i celý zbytek knihy, ať už je kniha i z pohledu jiných, mnohem starších, postav nebo ne. A já byla u Hladových přání rozhodně příjemně překvapená, protože jsem se ještě nesetkala s knihou, pro níž by věk hlavní hrdinky rozhodně nebyl problém pro to, aby byl svět vylíčen takový, jaký je (alespoň teda v Podmoří. Myslím, že to se od toho našeho přece jen pár věcmi liší) a přiznám se, že jsem si už říkala, zda někdy na nějakou takovou i narazím.

A že se Jukata na svět skutečně dívá se svou dětskou naivitou hodnou jejímu věku. Dokázala být stejně otravná, vtíravá i neodbytná jako mnohé děti a její postava mi rozhodně přišla značně reálná. A ačkoliv se jednalo o vskutku tenkou knížečku, tak jsem si přece jen stačila oblíbit další postavy jako například kněze Femoriana, Zorenu či i samotného velekněze Atalana, který se o Jukatu po většinou stará. Většinou s tímhle mám při takových krátkých knížkách značné problémy, ale Hladová přání mě opět jednou příjemně překvapila.

Pozor na to, co si přejete

Jukata má možnost přát si cokoliv by chtěla. Tenhle nápad mně rozhodně zaujal již na první pohled - jsem si jistá, že mnoho z nás už určitě někdy uvažovalo, co bychom si přáli, kdybychom tu možnost měli. A že je k tomu v téhle knize podán opravdu zajímavý pohled - totiž že všechno něco stojí, a přání rozhodně nejsou výjimkou.

Vzhledem k tomu, že byl můj rozjezd s touhle knihou ze začátku poněkud pomalejší a já k ní také přistupovala trochu obezřetněji, protože co se týče českých autorek, tak jsem zatím nenarazila na žádnou, která by mi byla tak úplně "po chuti", tak jsem byla sama překvapená, jak si mě postupem času kniha nakonec opravdu získala. Nebyla to jedna z těch knih, kde by bylo nespočet akce či nějakých zvlášť překvapivých zvratů a která v sobě obsahovala tolik stránek, že bych u ní musela prosedět celou noc, abych ji dočetla. Ale i tak ve mě zanechala takový ten pocit, když odložíte knížku a řeknete si, že tahle vám doma v knihovně rozhodně zůstane.

Shrnutí a hodnocení

Jak už jsem se vyjádřila - kniha mě v mnoha ohledech dokázala značně překvapit. Ze začátku jsem tipovala, že si u mě udrží ty průměrné tři hvězdičky, nakonec u mě ale zamířila ještě víc a já nemůžu jinak, než jí dát čtyři hvězdičky, které si dle mého názoru určitě zaslouží. Autorka vytvořila rozhodně skvělý (a hlavně svůj vlastní) svět, který určitě skýtá ještě mnoho příběhů a já doufám, že se mi někdy naskytne příležitost (a i nějaký ten čas) si něco dalšího ze světa Podmoří přečíst.

 Ráda bych tímto poděkovala autorce Tereze Matouškové za poskytnutí recenzního výtisku této knihy (a i za to věnování :).