Recenze: What's Left of Me

Autorka: Kat Zhang

Knižní série: The Hybrid Chronicles #1

Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★★★☆

Anotace:

Eva a Addie žijí ve světě, kde se všichni rodí s dvěmi dušemi, ale pouze ta nadřazená může přežít dětství. Je jim patnáct a jsou si bližší jak dvojčata a udržují Evu, 'druhou duši', tajemstvím. Ví, že je zakázáno, aby byly hybridy, ale jak by se od sebe někdy mohly oddělit?

Když dramatický sled událostí odhalí, co se stane s hybridy, pokud jsou odhaleni, Eva s Addie čelí nebezpečnému boji o přežití a ani jedna z nich nechce být tou, která odejde.

Recenze může obsahovat spoilery.

Eva a Addie vždy měly jedna druhou rádi - jenže když obýváte jedno tělo a žijete ve světe, kde jedna z vás musí zmizet a zůstane jen ta druhá, tak je to pro vás značně těžké, když si se sebou vytvoříte takové pouto - stává se to skoro vždycky, většinou ale jedna duše odejde. A když se tak nestane, tak se takovým lidem říká hybridi - a právě tahle 'bytost' jsou Eva s Addie. Addie může být ta dominantní duše, Eva ale stále bojuje - a ačkoliv nemá žádnou kontrolu nad jejich tělem, tak pořád žije, pořád vnímá. A když jednoho dne potkají někoho, kdo by mohl Evě pomoct znovu získat svou vládu nad tělem, tak je jasné, že Eva přemluví Addie, aby to zkusily...

Upřímně jsem nejdřív moc nevěděla, co od této knihy čekat - anotace mi zněla značně zajímavě a jednu chvíli byla kniha na mé to-buy "poličce" a tu druhou jsem ji odtamtud oddělala, protože mi nepřišlo, že by měla zas takový potenciál. A potom jsem si ji nakonec přece jen koupila - a rozhodně jsem nakonec nelitovala.

Co musím říct už na začátku, tak mi tahle kniha svým stylem psaní a trochu i těmi událostmi připomněla Deklaraci smrti od Gemmy Malley. Až na to, že What's Left of Me se setkalo s o něco lepším koncem - pořád i ony byly svým způsobem podobné, myslím ale, že tady to bylo provedeno o něco lépe - proto si taky What vysloužilo o hvězdičku víc než Deklarace. A dokonce i postavy se mi líbily mnohem víc.

Co se týče Evy a Addie, tak skutečně nedokážu říct, kterou jsem měla radši - nejdříve jsem se přikloňovala spíše k Evě - přece jen to ona knihu vyprávěla a jako ta 'recesní' duše byla někdo, do koho jsem se mohla o trochu lépe vcítit než do Addie. Jenže ony každá svou svá vlastní osobnost a myslím si, že hlavně díky tomu a taky tomu, jak moc se mají navzájem rády, jsem si je nakonec oblíbila obě, možná asi i tak stejně. Zato z dvojice Devon/Ryan jsem se už od začátku absolutně přikláněla k Ryanovi, který si mě prostě absolutně získal už od první chvíle. A hlavně jsem jim s Evou maximálně fandila, myslím ale, že to ještě bude poněkud složité.

Ne že by tahle kniha snad byla naprosto dokonalá - právě naopak, svých much má určitě rozhodně dost. Ale její pozitiva naprosto převažují ta negativa a ve výsledku byla kniha, který mě chytla a už nepustila, ačkoliv by někdo provedení mohl místy označit za trochu obyčejné. Myslím ale, že to je svým způsobem svým plus - není tolik složitá a zároveň v sobě má pár vět, nad kterými se člověk dokáže zamyslet - stejně jako již zmíněná Deklarace. Jen mě to v tomto případě bavilo a dostalo mnohem víc.