RC Recenze: Prokleté město

Autorka: Lisa McMann

Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 216
Překlad: Romana Bičíková

Česká anotace:

Městečko Cryer's Cross je nenápadné místo, kde se nic zvláštního neděje... Až do chvíle, kdy beze stopy zmizí jedna ze studentek místní školy. Kendall Fletcherová ji ani moc neznala. Po dalším zmizení ale začne slyšet hlasy zmizelých studentů. Jde z toho strach. V Cryer's Cross je ukryto dávné tajemství a nad všemi obyvateli se vznáší děsivé prokletí. Podaří se Kendall odhalit pravdu a nezešílet při tom?

Trochu o autorce

Lisa McMannová žije a píše ve Phoenixu ve Spojených státech. Mezi její knihy patří kromě Prokletého města New York Times bestsellerová série Lovkyně snů, kniha Dead to You  a dystopická fantasy The Unwanteds. Mezi její influence patří například Roald Dahl nebo Louisa May Alcottová.

Stručný děj

Kendall trpí obsesivně kompulzivní poruchou. Každý den musí do školy přijít o něco dřív než ostatní lidé a všechno ve třídě urovnat, aby se cítila pohodlně. Jinak si ale nemá v životě na zas tolik stěžovat - má kamaráda (tedy spíše přítele, Kendall ho tak ale odmítá nazývat) Nika, který tu pro ni vždy je. Jenže jednoho dne tu pro ni Niko najednou není.

 začalo to jejich spolužačkou Stephanií, která zmizela již dříve. A teď je najednou pryč i Niko a Kendall neví, co dělat. Nijak jí nepomáhá ani to, že se do města přistěhují noví sourozenci a Kendall se moc nelíbí, jaké zvěsti kolují kolem jednoho z nich, Jaciána. A nejvíce ze všeho se samozřejmě snaží najít Nika. Jenže nemá jediné tušení, kde by snad měla začít - po Nikovi totiž není, stejně jako po Stefanií, nikde ani stopa a povídačky, které si vymýšlení nejrůznější zpravodajské kanály, jí v její situaci nijak nepomáhají. Jenže Kendall je prostě rozhodnutá Nika najít.

Kolem a kolem

Kendall byla... zvláštní postava. Jednu chvíli jsem ji dokázala pochopit, tu druhou jsem si zase říkala, proč co dělá. Celkově na mě myslím zanechala spíše asi ten pozitivnější dojem, i když to značně balancuje na hraně. Blbé bylo, že byla kniha značně krátká - narozdíl od některých, které toho do tolika stránek dokážou dát tolik, až se vám zdá, že jste s těmi postavami uběhli maraton, mi tahle i značně krátká připadala - a já vlastně tudíž měla pocit, jako bych ani neměla nějakou tu dostatečnou možnost si o Kendall ten pořádný názor udělat.

To samé svým způsobem platilo i pro ostatní postavy - i když jsem rozhodně Kendall fandila s Jaciánem (vysvětlete mi někdo, kam ta autorka na ta jména chodí? Nejdřív elektrický Kabel a teď tohle) a doufala jsem, že se konečně přenesou přes to všechno, co se kolem děje, a dají se dohromady. I samotný Janián mi přišel celkem v pohodě, stejně jako jeho sestra, i když jsem měla dojem, že ta se  v knize vyskytovala ještě mnohem míň.

Pozor na podivné předměty

Upřímně si nejsem jistá, co přesně jsem od téhle knihy vlastně očekávala, když jsem ji začala číst. Jaký příběh. A ze začátku jsem se do ní určitě trochu těžši dostávala. Rozhodně si mě ale nakonec vcelku získala - hlavně i díky tomu, že se autorka vyvarovala krátkých, useknutých vět, jakými psala v celé trilogií Lovkyně snů a které mě značně iritovalo, protože tam nebyl žádný prostor pro popis čekoholiv. To ale není případ Prokletého města, které jsem sice taky měla přečtené značně brzo, zase mi ale nedělalo problém zvyknout si na ten styl psaní.

Celkově se mi styl, jakým byla kniha napsaná, líbil. Hlavně krátké úseky před kapitolami, které knize dodávaly takový ten trochu děsivější nádech. Určitě bych ocenila, kdyby byl děj třeba trochu rozvinut a Kendallinu nálezu předcházelo mnohem větší pátrání a snažení se na vše přijít, i tak jsem ale byla schopná si knihu relativně užít a ke konci jsem dokonce i celkem hltala stránku za stránkou.

Překlad
S překladem jsem tolik problémů neměla, jen se sem tam vyloudila gramatická hrubka a špatné mě/mně, jinak jsem si čtení užívala a nic extra závažného mě při něm nerušilo.

Shrnutí a hodnocení

Mým počítečním strachem u téhle knihy bylo převážně to, zda si budu muset přetrpět další knihu plnou useknutých, krátkých vět a žádných popisů. Nakonec mě autorka ale příjemně překvapila a já jsem se rozhodla, že knize nemůžu dát méně než ty 4 hvězdičky. Rozhodně to nebylo dokonalé - much to mělo dost a tu delší zápletku bych opravdu ocenila, přece jen si mě ale knize dokázala získat a právě to se v konečném výsledku počítá. Určitě bych ji doporučila všem, keří touží po kratší, ne zrovna složité knížce, s nádechem toho tajemna a i nějakou tou menší akcí.

Ráda bych tímto poděkovala nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.