úterý 23. července 2013

Recenze: Scent of Magic

Autorka: Maria V. Snyder
Knižní série: Healer #2

Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★★

Anotace:
Jako poslední léčitelka v 15. Zemích je Avry z Kazanu v unikátní pozici: v myslích jejích jak přátelů tak nepřátelů už neexistuje. Kromě její potřeby zabránit megamanikálnímu králu Tohonovi, aby vyhrál kontrolu nad Zeměmi, je Avry také rozhodnutá najít svou sestru a napravit to, že se odcizily. A musí to udělat sama, protože se Kerrick, její partner a jediný důvěrník, vrací do Algy, aby povolal svou zemi do bitvy.

Recenze může obsahovat spoilery.
Poté, co přežila mor, kterým se nakazila, když vyléčila Prince Rynea, pokračuje Avery ve své snaze zabránit Tohonovi, aby získal vládu nad všemi zeměmi - a je rozhodnutá, že využije to, že si všichni myslí, že je mrtvá, ve svůj prospěch a infiltruje proto armádu, jejíž vojáky učí tomu, jak být v lesích tak opatrní, aby je nikdo neslyšel, protože ví, že by to mohla být výhoda, díky které by Tohon mohl být poražen. Jenže v cestě jim navíc stojí Tohonova armáda mrtvých a Avry musí nejdřív ze všeho vymyslet, jak porazit je - a to dřív, než si pro ně přijdou.

Na druhý díl této série jsem se značně těšila - ačkoliv jsem tomu prvnímu nedala plný počet hvězdiček a určitě mi pár věcí vadilo, tak si mě kniha dokázala získat a já jen vyhlížela, kdy Scent of Magic konečně vyjde a následně se do knihy hned pustila. A ačkoliv to pořád není na plných pět hvězdiček, tak se mi i druhý díl série líbil - a to i o trochu víc než díl první.

Stejně jako v minulém díle, ani tady jsem neměla s Avry žádný problém. Je to prostě taková ta hrdinka, která vám přiroste k srdci a i když třeba nejste úplně jako ona, tak její činy přece jen chápete a neříkáte si, proč proboha něco dělá. Určitě je jednou z mých oblíbených knižních hrdinek. Rozhodně totiž umí přemýšlet, má vlastní hlavu a kdybyste jí řekli, že potřebuje chlapa, aby ji zachránil, tak by se vám určitě vysmála do obličeje - protože Avry je schopná se o všechno postarat sama.

Což samozřejmě ale neznamená, že nemá ráda Kerricka nebo že by spolu nebyli skvělí. Musím říct, že jsem si ho značně oblíbila, což je celkem daleká cesta od doby, kdy jsem nevěděla, co si o něm v první půlce první knihy myslet. A tady jsme se dočkali i jeho pohledu na věc a já byla jen ráda, že jsem viděla, jak to chodí i v jeho hlavě. A že mě hoch těmi situacemi, do kterých se dokázal dostat, párkrát značně vyděsil.

Celkově se mi druhý díl líbil o trochu víc než ten první - byla jsem značně ráda, že nespadl do té kategorie obvyklých 'druhých' knih, naopak jen přidal, děj se rozhodně přiostřil a já jen četla a četla a četla - samozřejmě, pořád tu bylo takové to 'něco tomu chybí', co jsem cítila už při Touch of Power, i když ten pocit tentokrát nebyl zas tolik silný. a jestli se tam zase vyskytovalo nějaké rychlejší posunutí v ději, tak jsem to teď už nevnímala - sečteno a podtrženo, Scen of Magic si mě rozhodně získal.

A ten konec. Ach, ten konec. Upřímně jsem si nejdřív říkala 'panebože', následně jsem o něm trochu přemýšlela a řekla jsem si, že to vlastně nedopadlo nijak hrozně a nakonec jsem si přečetla anotaci na další díl a jsme zase u 'panebože'. Takže asi tak. Pokud jste tuto sérií ještě nečetli, tak rozhodně šup šup do toho.

1 komentář: