Autorka: Amanda Hocking
Knižní série: Trylle Trilogy #3
Čteno v: Angličtině
Hodnocení: ★★★☆☆
Anotace:Wendy Everlyová čelí nemožné volbě. Jediný způsob, jak zachránit Trylle před jejich nejsmtelnějším nepřítelem je ten, že se obětuje. Jestli se nevzdá Vittrům, její lidé budou muset bojovat ve válce proti neporazitelnému nepříteli. Ale jak může Wendy opustit všechny své přátele... i když je to jediný způsob, jak je zachránit?
Ničemu většímu ještě nečelila, protože její království není jediná věc, kterou může ztratit. Poté, co se zamilovala do Finna i Lokiho, učiní konečné rozhodnutí. .. koho bude navždy milovat. Jeden kluk konečně dokázal, že je láskou jejího života - a teď by všechny jejich životy mohly skončit.
Všechno vedlo k téhle chvíli. Budoucnost celého světa leží v jejích rukou - pokud připravená pro něj bojovat.
Recenze obsahuje spoilery.
Ascend je už třetí, a taky poslední, kniha z trilogie Trylle. Musím říct, že mě trochu zklamala. Zda to bylo tím, že jsem po lepším druhém dílu očekávala, že třetí bude ještě o něco lepší, to nevím. Jisté je ale to, že tahle trilogie se u mě řadí spíše mezi tu průměrnou.
Poté, co Wendy se svým otcem, králem Vitrrů ujednala dohodu o tom, že její otec nezaútočí na Förening, dokud Wendy nebude královna, si Wendy myslela, že bude mít trochu času na to si oddychnout. A taky má na starosti i jiné věci - například její svatbu s Tovem, kterého má sice ráda, ale rozhodně ho nemiluje a vzít si ho nechce, ale ví, že to pro Trylle udělat musí. No a taky se musí vypořádat s Lokim, ke kterému cítí čím dál větší náklonnost. Jenže věci ne vždy vyjdou, jak mají a Wendy musí některým věcem čelit ještě dřív, než si myslela.
Druhý díl se mi líbil. Opravdu. Sice ne dost na to, abych mu dala čtyři hvězdičky, ale už jsem o tom vážně uvažovala. Hlavně ale z toho důvodu, že jsem věřila, že bude poslední díl zase o trochu lepší, jsem to nakonec neudělala. A musím říct, že Ascend opravdu není špatná kniha - opět se mi dobře četla, příběh byl tentokrát taky o trochu akčnější (i když upřímně, něco pořádného asi není Amanda schopná napsat) a Wendy mě už místy ani moc neštvala. Možná jsem si na ni už zvykla, možná byla opravdu napsaná trochu dobře, to posoudit nemůžu. Přece jen tu ale byly věci, nad kterými jsem musela obracet oči.
Takže zaprvé. Pamatujete na Finna, kluka, do kterého byla po dvě knihy Wendy bláznivě zamilovaná? Já taky. Wendy ale mezi druhou a třetí knihou musela prodělat nějaký vážný otřes mozku, protože najednou už po něm skoro ani neštěkne a v úvahách o něm se přiklání k racionalismu. Opět úžasný příklad toho, že si pro sebe autorka vymyslí úžasného kluka, kterému následně sekunduje kluk druhý a ona zjistí, že toho prvního už tolik nemiluje a svůj příběh si podle toho 'vypiluje'. Ne že bych já osobně měla Finna nějak ráda, ale autorka to mohla udělat trochu méně okatěji.
Dalším problémem byla jasná předvídatelnost. Autorka se snaží náš nos tahat jedním směrem, ale jsem si jistá, že při určité situaci je všem jasné, co se doopravdy stane. Celá kniha (a vlastně i trilogie) postrádá takový ten okamžik napětí, kdy si člověk řekne 'sakra, co se bude dít dál?', protože se na to ptát nemusíme. Alespoň já teda ne, protože mi bylo jasné, co autorka po nějaké 'bombě' udělá, což je opravdu škoda.
Co mě ale doopravdy naštvalo a rozhodně mě přesvědčilo o tom, že ani tentokrát to na čtyři hvězdičky nebude? Ten konec. Ten přešťastný, nanincovaný konec. Nejenže všichni museli skončit šťastní, ona Amanda při závěrečné bitvě ani nedokázala zabít nikoho Wendy blízkého. Myslím tím, co je tohle za knihu? Pohádka pro děti? Jsem si jistá, že mnohým lidem by se tenhle šťastný konec líbil, mně ale rozhodně ne. Neříkám, že by se mi líbilo, kdyby zabila někoho, koho jsem měla ráda (ne že bych v téhle knize měla někoho zas tak moc ráda), ale tohle bylo až směšné, opravdu.
Celkově je pro mě Ascend značným zklamáním. Až někdy do tříčtvrtin knihy jsem opravdu věřila, že to tentokrát na ty 4 hvězdičky bude a ono hele. Třešnička na dortě byla i ta povídka na konci, která je vlastně ještě doplněním k příběhu. Opravdu, kéž by ji nepsala. Neříkám ale, že tuto sérií nikomu nedoporučuji. Čte se dobře, přáběh odsýpá a knihy nejsou špatné. Jsou prostě jen průměrné.
Poté, co Wendy se svým otcem, králem Vitrrů ujednala dohodu o tom, že její otec nezaútočí na Förening, dokud Wendy nebude královna, si Wendy myslela, že bude mít trochu času na to si oddychnout. A taky má na starosti i jiné věci - například její svatbu s Tovem, kterého má sice ráda, ale rozhodně ho nemiluje a vzít si ho nechce, ale ví, že to pro Trylle udělat musí. No a taky se musí vypořádat s Lokim, ke kterému cítí čím dál větší náklonnost. Jenže věci ne vždy vyjdou, jak mají a Wendy musí některým věcem čelit ještě dřív, než si myslela.
Druhý díl se mi líbil. Opravdu. Sice ne dost na to, abych mu dala čtyři hvězdičky, ale už jsem o tom vážně uvažovala. Hlavně ale z toho důvodu, že jsem věřila, že bude poslední díl zase o trochu lepší, jsem to nakonec neudělala. A musím říct, že Ascend opravdu není špatná kniha - opět se mi dobře četla, příběh byl tentokrát taky o trochu akčnější (i když upřímně, něco pořádného asi není Amanda schopná napsat) a Wendy mě už místy ani moc neštvala. Možná jsem si na ni už zvykla, možná byla opravdu napsaná trochu dobře, to posoudit nemůžu. Přece jen tu ale byly věci, nad kterými jsem musela obracet oči.
Takže zaprvé. Pamatujete na Finna, kluka, do kterého byla po dvě knihy Wendy bláznivě zamilovaná? Já taky. Wendy ale mezi druhou a třetí knihou musela prodělat nějaký vážný otřes mozku, protože najednou už po něm skoro ani neštěkne a v úvahách o něm se přiklání k racionalismu. Opět úžasný příklad toho, že si pro sebe autorka vymyslí úžasného kluka, kterému následně sekunduje kluk druhý a ona zjistí, že toho prvního už tolik nemiluje a svůj příběh si podle toho 'vypiluje'. Ne že bych já osobně měla Finna nějak ráda, ale autorka to mohla udělat trochu méně okatěji.
Dalším problémem byla jasná předvídatelnost. Autorka se snaží náš nos tahat jedním směrem, ale jsem si jistá, že při určité situaci je všem jasné, co se doopravdy stane. Celá kniha (a vlastně i trilogie) postrádá takový ten okamžik napětí, kdy si člověk řekne 'sakra, co se bude dít dál?', protože se na to ptát nemusíme. Alespoň já teda ne, protože mi bylo jasné, co autorka po nějaké 'bombě' udělá, což je opravdu škoda.
Co mě ale doopravdy naštvalo a rozhodně mě přesvědčilo o tom, že ani tentokrát to na čtyři hvězdičky nebude? Ten konec. Ten přešťastný, nanincovaný konec. Nejenže všichni museli skončit šťastní, ona Amanda při závěrečné bitvě ani nedokázala zabít nikoho Wendy blízkého. Myslím tím, co je tohle za knihu? Pohádka pro děti? Jsem si jistá, že mnohým lidem by se tenhle šťastný konec líbil, mně ale rozhodně ne. Neříkám, že by se mi líbilo, kdyby zabila někoho, koho jsem měla ráda (ne že bych v téhle knize měla někoho zas tak moc ráda), ale tohle bylo až směšné, opravdu.
Celkově je pro mě Ascend značným zklamáním. Až někdy do tříčtvrtin knihy jsem opravdu věřila, že to tentokrát na ty 4 hvězdičky bude a ono hele. Třešnička na dortě byla i ta povídka na konci, která je vlastně ještě doplněním k příběhu. Opravdu, kéž by ji nepsala. Neříkám ale, že tuto sérií nikomu nedoporučuji. Čte se dobře, přáběh odsýpá a knihy nejsou špatné. Jsou prostě jen průměrné.
Žádné komentáře:
Okomentovat