Autorka: Megan Crewe
Knižní série: Fallen World #1
Čteno v: Češtině
Hodnocení: ★★★☆☆
Česká anotace:Šestnáctiletá Kaelyn žije na malém ostrově nedaleko pobřeží, jehož obyvatele postihne podivná virová epidemie. Ti, kteří jsou dosud zdraví, musejí bojovat o tenčící se zásoby potravin, aby neztratili naději na přežití. Zatímco svět, který Kaelyn znala, se kolem ní hroutí, ona se ze všech sil snaží udržet si víru, že najde způsob, jak ho zachránit.
Recenze může obsahovat spoilery.
Kaelynin život nebyl nikdy ničím zajímavým - žije spolu se svými rodiči a bratrem na ostrově blízko pobřeží, kde se nikdy nic zvláštního ani tak neděje. Její největší starostí je asi tak jen to, že jí chybí její kamarád Leo, který odstrov nedávno opustil a se kterým měla už dávno předtím poněkud špatný vztah a ráda by to napravila. Jenže všechny její starosti se odsunou do pozadí, když se na ostrově objeví podivná nemoc, která začne lidi postupně zabíjet a lékaři na ni nejsou schopní najít lék. Jediné, po čem Kaelyn momentálně touží, je přežít. A aby se všechno vrátilo zase do starých kolejích - jenže to druhé už nejspíš není možné.
Když jsem po téhle knize sáhla, tak jsem upřímně moc nevěděla, co očekávat. Napínavý příběh o přežití? Nepropracovanou knihu, nad kterou budu jen převracet oči? Nakonec hádám, že se mi dostalo tak trochu obojího - na jednu stranu mě příběh vážně bavil, některé události, které tam byly popsány, byly skutečně zajímavé a líbilo se mi to. Jenže na tu druhou se tam přece jen vyskytovaly nějaké zvláštní či prostě naprosto hloupé věci, při kterých byla řada na to, abych protočila oči.
Co mi na začátku celkem vadilo byl jazyk, jakým Kaelyn mluví (respektivně píše) - sice chápu, že je teenagerka, ale až tak? Opravdu? Nakonec jsem si na to ale jakžtakž zvykla, přesto mi to ale místy pořád sem tam vadilo. Co se samotné Kaelyn týče, tak tu bych řekla, že jsem si celkem oblíbila. Rozhodně nebyla hloupá a svým způsobem se o sebe i uměla postarat. Nejvíc mě asi zaujalo, jak při tom všem, co se dělo, rozhodně nezapomínala psát do svého deníku - já se na něj vykašlala i když jsem rozhodně měla fůru času do něj psát, ale takhle, když vám ve městě zuří smrtelná nemoc - to určitě tleskám. Což myslím sarkasticky. Uznávám, že forma deníků byla zajímavá, podle mě ale určitě nebyla nutná. Snad jen abychom tu měli ten jakýsi takýsi milostný trojúhelník.
Mimo jiné jsem si určitě oblíbila Gava - ten se může ze začátku sice zdát jako nějaký bad boy, ale zdání klame - ve skutečnosti je to úplné zlatíčko, který by pro své blízké udělal nevím co a jestli se mu v příštích knihách něco stane, tak se mi bude autorka osobně zodpovídat. Celkově to ale byla asi tak jediná postava, na které mi v té knize záleželo - když se něco stalo někomu jinému, tak jsem ani nemrkla, protože si mě prostě nedokázali získat. A to, prosím, včetně Kaelyn.
Tak padne náš svět rozhodně není špatná kniha - to o ní říct nemůžu. Je ale skvělá? Úžasná? Dechberoucí? To dle mého názoru taky ne. Musím říct, že mi navíc některé události připadaly, jak kdyby se autorka mermomocí snažila vylíčit srdcervoucí příběh a trochu to s těmi tragédiemi přehnala - to je ale zase jen můj názor. Určitě si ráda přečtu druhý díl, už jen kvůli tomu, že mě zajímá, jak se věci vyvinou. Tenhle první byl určitě zajímavý rozjezd a myslím, že tahle série má ještě co nabídnout. Tak uvidíme.
Když jsem po téhle knize sáhla, tak jsem upřímně moc nevěděla, co očekávat. Napínavý příběh o přežití? Nepropracovanou knihu, nad kterou budu jen převracet oči? Nakonec hádám, že se mi dostalo tak trochu obojího - na jednu stranu mě příběh vážně bavil, některé události, které tam byly popsány, byly skutečně zajímavé a líbilo se mi to. Jenže na tu druhou se tam přece jen vyskytovaly nějaké zvláštní či prostě naprosto hloupé věci, při kterých byla řada na to, abych protočila oči.
Co mi na začátku celkem vadilo byl jazyk, jakým Kaelyn mluví (respektivně píše) - sice chápu, že je teenagerka, ale až tak? Opravdu? Nakonec jsem si na to ale jakžtakž zvykla, přesto mi to ale místy pořád sem tam vadilo. Co se samotné Kaelyn týče, tak tu bych řekla, že jsem si celkem oblíbila. Rozhodně nebyla hloupá a svým způsobem se o sebe i uměla postarat. Nejvíc mě asi zaujalo, jak při tom všem, co se dělo, rozhodně nezapomínala psát do svého deníku - já se na něj vykašlala i když jsem rozhodně měla fůru času do něj psát, ale takhle, když vám ve městě zuří smrtelná nemoc - to určitě tleskám. Což myslím sarkasticky. Uznávám, že forma deníků byla zajímavá, podle mě ale určitě nebyla nutná. Snad jen abychom tu měli ten jakýsi takýsi milostný trojúhelník.
Mimo jiné jsem si určitě oblíbila Gava - ten se může ze začátku sice zdát jako nějaký bad boy, ale zdání klame - ve skutečnosti je to úplné zlatíčko, který by pro své blízké udělal nevím co a jestli se mu v příštích knihách něco stane, tak se mi bude autorka osobně zodpovídat. Celkově to ale byla asi tak jediná postava, na které mi v té knize záleželo - když se něco stalo někomu jinému, tak jsem ani nemrkla, protože si mě prostě nedokázali získat. A to, prosím, včetně Kaelyn.
Tak padne náš svět rozhodně není špatná kniha - to o ní říct nemůžu. Je ale skvělá? Úžasná? Dechberoucí? To dle mého názoru taky ne. Musím říct, že mi navíc některé události připadaly, jak kdyby se autorka mermomocí snažila vylíčit srdcervoucí příběh a trochu to s těmi tragédiemi přehnala - to je ale zase jen můj názor. Určitě si ráda přečtu druhý díl, už jen kvůli tomu, že mě zajímá, jak se věci vyvinou. Tenhle první byl určitě zajímavý rozjezd a myslím, že tahle série má ještě co nabídnout. Tak uvidíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat