čtvrtek 26. prosince 2013

RC Recenze: Pátá vlna

Autor: Rick Yancey
Knižní série: Pátá vlna #1

Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 448
Překlad: Renata Heitelová

Česká anotace:
Po první vlně zůstala pouze tma. Druhé vlně unikli jen ti šťastnější. A třetí vlnu přežili ti, kterým štěstí uniklo. Po čtvrté vlně platí jediné pravidlo: nevěř nikomu.
Teď se blíží vlna pátá a po opuštěné dálnici prchá Cassie před Jinými, bytostmi, které jako lidé pouze vypadají. Jiní se potulují krajinou a zabíjejí na potkání; rozprášili poslední přeživší pozemšťany. Cassie věří tomu, že kdo zůstane sám, ten přežije. Pak se však setká s okouzlujícím a tajemným Evanem Walkerem, jenž je možná jedinou Cassiinou nadějí na záchranu jejího bratra – nebo dokonce jí samotné. Cassie si musí vybrat: mezi důvěrou a beznadějí, mezi vzdorem a kapitulací, mezi životem a smrtí. Vzdát se, nebo se sebrat a jít dál.



Trochu o autorovi
Rick Yancey pochází z Floridy a vystudoval literaturu na Rooseveltově univerzitě v Chicagu. Už od dětství rád psal, ale teprve v roce 2004 začal na plný úvazek psát knihy. Kromě Páté vlny napsal také série The Extraordinary Adventures of Alfred Kropp (pro mladé čtenáře) a The Highly Effective Detective (pro dospělé). Jeho knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a získaly mnoho ocenění.

Stručný děj
Takhle si mimozemšťany nikdo nepředstavoval. Rozhodně ne Cassie Sullivanová, která díky nim přišla o většinu své rodiny, teď se sama potuluje po světě a nemá sebemenší tušení, komu může věřit a komu ne. Když totiž loď mimozemšťanů dorazila k zemi, tak nikdo netušil, co má čekat. Jedno je ale jisté - tohle nečekal nikdo. První vlna zabila jen pár. Druhá už mnohem více. Třetí přišla, aby dorazila zbytek. Čtvrtá se postarala o to, aby poslední z posledních už neměli komu věřit. Všichni ví, že se pátá vlna blíží. Nikdo ale netuší, co bude zač.

Cassie ví jediné - musí se pokusit zachránit svého bratra. Jenže co má dělat, když ve světě, kde nemůže věřit nikomu, narazí na osobu, které, alespoň na nějaký čas, věřit musí? A Cassie ví, že na Evanovi Walkerovi něco je. Jen si ještě není úplně jistá, co přesně. Ben Parish býval obyčejným středoškolským chlapcem. Pak z něho udělali vojáka. Sammymu Sullivanovi je sotva pět a musí se potýkat s krutou realitou, do které ho události uvrhly.

Kolem a kolem
Nemohla jsem si nevšimnou, že si u knih většinou stěžuji na nelogické chování hlavních postav, na to, že jim nedošlo něco, co by snad už mělo nebo na to, že se celkově chovali naprosto hloupě. A tím víc jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že právě Pátá vlna tomuto rozhodně není příkladem. Cassie jsem si oblíbila okamžitě - uměla přemýšlet a navzdory jejímu věku to nebyla nějaká naivní či nevinná husička, která by stále doufala, že se vše dá dopořádku, právě naopak. Navíc přemýšlí společně se čtenářem (nebo alespoň se mnou rozhodně ano) a člověk po ní tudíž nemusí křičet, aby se vzpamatovala a konečně jí došlo to očividné. Musím říct, že tohle se v knihách už moc nevidí - postavy jsou většinou prezentovány jako chytré a vy se pak boucháte do čela, proč že jim nedošlo něco, co jim už 200 stránek přímo před nosem tancuje značně nemotorný válčík.

Koho jsem ze začátku neměla ráda, tak to byl Evan. Nejdřív na to šel vážně rychle a některé počáteční scény vypadaly, jak kdyby je autor v moderním znění dostal z Romea a Julie (což si u mě napravil hlavně tím, jak na to Cassie reagovala). Jenže... První dojem občas značně klame a já musím říct, že jsem na Evana ke konci absolutně nedala dopustit. Ten kluk mi přirostl k srdci, chytl se mě tam jako klíště a už mě nepustil. A já zatraceně doufám, že pro něho všechno dopadne dobře. Co musím ale naopak vyčíst je kratší úryvek z pohledu Sammyho. Ani za milion let bych netipovala, že autor popisoval činy pětiletého kluka. A i Ben se mi (navíc ještě k tomu, že to byl člověk, kterého Cassie znala z dřívějška. To mi přišlo vážně jako neskutečné klišé) absolutně nezamlouval. Tentokrát od začátku až do konce. Něco mě na něm a na jeho chování prostě neustále štvalo.

Tohle rozhodně není horda roztomilých E.T.
Abych nejdřív tentokrát začala jedním negativem, který pro mě kniha měla (a to celkem závažným) - styl psaní. Tedy, autor píše skvěle, jeho postavy mají rozhodně každá svou vlastní osobnost a určitě se mi všechno zamlouvalo, jenže... Rick občas přešel s vyprávěním do takového "neosobního" tónu, který mě od postav zavedl na míle daleko a místo jako jejich parťačka v dobrodružstvích jsem se cítila úplně přesně jako to, čím jsem ve skutečnosti byla - divákem. A právě tyhle návraty do reality způsobily, že jsem jednu chvíli knihu jen hltala a hltala a čas pro mě neexistoval a tu druhou jsem čas naopak vnímala až s neskutečnou přesností.

Navzdory tomuto negativu ale musím aplaudovat autorově představivosti - ten jakdyby post-apokalypstický svět, který vytvořil, se mi opravdu neskutečně zamlouval. Dokázal vymyslet neskutečně komplexní příběh, který se mi rozhodně zamlouval. A který mě na konci nechal si jen sednout a přemýšlet o tom, co se sakra stane dál. Protože to upřímně absolutně netuším. Další věc, která se mi líbila, byl slovník postav. Většinou, když máte knihu s postavami, kterým většině ještě nebylo ani 18, tak tam stěží najdete nějaká sprostá slova. Jenže tady jich bylo požehnaně. A bezvadně se to ke knize hodilo. Ono nejenže i  nezletilí při běžné příležitosti klejí jako na běžícím páse, ale tím víc by mi přišlo značně divné, že by si nikdo v jejich situaci nepořídil trochu peprnější slovník. Je to sice jen taková maličkost, ale i tak potěšila.

Překlad
Kniha se mi četla opravdu dobře a částečně je to určitě i díky překladu, ve kterém se mi četla bez sebemenších potíží. Upřímně bych za sebe možná v jedné určité větě použila místo jednoho slova jiné, to je ale skutečně maličkost, kterou nemá smysl se zabývat.

Shrnutí a hodnocení
Upřímně jsem v první polovině absolutně netušila, jak bych asi tak měla knihu ohodnotit. Měla své světlé i stinné stránky, zatím ani na jedné straně ale nic, co by nějak výrazně posunulo škálou. Nakonec se děj nějak po druhé polovině pořádně rozjel a já díky tomu všemu vývoji a tomu, co jsem byla k některým postavám schopná cítit, dávám zcela zasloužené 4 hvězdičky a jen jdu do kouta dumat, co si pro nás Rick Yancey může proboha připravit příště.


Ráda bych tímto poděkovala nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Žádné komentáře:

Okomentovat