pondělí 16. dubna 2012

Jarní dumání #2

 Jarní dumání pořádá Syki.

Téma #2: Dystopický rozmach
 ~ ~
Dystopické knihy jsou v dnešní době rozhodně značně populární. Ať už byla Země (či i její populace) zničena z neznámých důvodů, nějakým virem, napadli ji ničemní andělé nebo lidé se svým 'smyslem' pro ekologií vyhubili sami sebe, všechno prostě jde. Nač psát o Apokalypse, když můžeme psát o světu po ní, že? Já se upřímně spisovatelům, ani čtenářům nevidím, že se u nich dystopie tolik chytla - rozhodně musí být zábava vymýšlet si svůj svět, svá vlastní pravidla bez ohledu na to, jak to v tom našem světě vlastně funguje. A alespoň za sebe můžu říct, že je opravdu stejná zábava o tom i číst. A když jsou taky tak populární, proč je nepsat dál, že?

Samozřejmě, ani dystopie nejsou výjimkou v tom, že přece jen existují dobré a špatné knihy. Já osobně myslím, že takovým knihám škodí, samozřejmě kromě těch obvyklých věcí jako nesympatický hlavní hrdina či nudný příběh, především to, když svůj svět autor pořádně nevymyslí. Protože právě u těchto knih čtenáře nejvíc napadají otázky co, proč a jak a když jim je autor nezodpoví ne z toho důvodu, že se jedná o námět na další knihu, nýbrž z toho důvodu, že to prostě sám nemá vymyšlené, tak je tady něco asi opravdu špatně. Protože, a to opravdu nechci znít otřepaně, s vymýšlením nového světa přichází velká zodpovědnost. Nebo tedy alespoň tak velká, aby tam všechno dávalo smysl a čtenář se nemusel neustále ptát proč proč, jak, jak. To už potom vážně není zábava.

Tady ale také zase platí prastaré řečení, že čeho je moc, toho je moc a lidem tohle může začít lézt na nervy, když se to objevuje všude. Je to takový ten hlásek v naší hlavě, co nám třeba řekne 'šmarjá, další dystopie'. Já osobně tyhle věci takhle nevnímám - ano, dystopie jsou populární, jsou snad všude, ale co já s tím? Buď si vyberu nějakou, která mě svým popisem zaujala, nebo šáhnu po nějaké jiné knížce a dál se opravdu nezabývám tím, jestli se tenhleten žánr už náhodou nepřemnožil. Protože příběh a kvalita knihy u mě určitě vedou nad tím, jestli je ten žánr zrovna in, nebo ne. Kvůli tomu jsem dystopií číst nezačala. Bylo to proto, že mě baví se pokaždé ponořit do zase nějakého toho jiného světa a takhle je to i teď.

A v dystopií je opravdu možností, jak zničit svět, neuvěřitelně hodně. A nejen jak zničit svět, nýbrž i jak ho slepit zase dohromady. Ať už to má systém nebo chaos a ačkoliv nějaké společné prvky se u většiny přece jen najdou, příběh nám to poskytuje naprosto jiný a i to je na tom to krásné. Protože zatímco upíři a andělé a démoni a podobná havěť mají v knihách většinou, alespoň z mého pohledu, jen jednotnou podobu, dystopie můžou být opravdu různorodé a přitom se zařazovat právě do toho jednoho samého žánru.

Na jedné straně tu můžeme mít třeba virus, který nakazil snad veškerou populaci a ti, co byli nakaženi se přeměnili v jakési zvláštní bytosti, zatímco ti nenakažení se jen snaží přežít a na druhé straně můžeme mít znově vybudovanou populaci se systémem, který je opravdu potřeba obnovit. Ať už proto, že strká děcka do arény, nebo jim určuje životní partnery. Už jen z tohoto důvodu si myslím, že ačkoliv je tu dystopií hodně, přece jen přemnožené zas tak nejsou. Každá nám poskytuje jiný, unikátní příběh a já jsem za to rozhodně ráda. Kdo by koneckonců nechtěl jednou za čas proti nějakému tomu systému zbrojit? A nebo, v tom nejlepším případě, utíkat před kupou krvelačných mutantů?

8 komentářů:

  1. Máš absolutní pravdu. Také nemám ráda nedomyšlené světy a nezodpovězené otázky. I když, někdy to vůbec nemusí souviset společně. Nevím, jestli jsi náhodou nečetla knížku Sanctus, tam je spoustu nezodpovězených otázek, a to se to odehrává ve skutečnosti. Chápu, že pro autora je složité všechno domyslet, ale.. znáš to :)

    Z dystopií jsem četla jenom HG, stejně tak jako ty.. ale z tvého článku jsem pochopila, že HG nejsou jediná kniha tohoto žánru, kterou jsi četla. Nedoporučíš mi nějakou dobrou? :)

    OdpovědětVymazat
  2. laurdes: Tak ono na tom záleží, někdy to třeba přímo souvisí s knihou a autor to udělal schválně a někdy to prostě nemá domyšlené, až to kazí zážitek. :D

    Tak co se týče dystopických knih, tak si rozhodně musíš přečíst Divergenci, kterou, jak se dívám, už v plánu máš. :) Dále se mi neuvěřitelně líbil Přechod od Justina Cronina - pro některé to nejspíš bude pořádná bichle, ale rozhodně je to úžasná knížka. :) Taky musím doporučit Matched od Ally Condie - netuším, zda čteš knihy v angličtině, každopádně by měla v češtinu vyjít, mám pocit, pod názvem Dokonalý pár. A v neposlední řadě je úžasný i Hlas nože od Patricka Nesse. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju moc za tipy, určitě se minimálně na něco z toho mrknu. S tou angličtinou.. pár knížek už jsem přečetla, ale trvá mi to hrozně dlouho.. a úplně se na to tak nějak necítím :) jak se ti podařilo dostat se na takovou úroveň angličtiny? Ze školy? Nebo sama? :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak já ti ani nevím. Jednu chvíli mi šla, potom jaksi ne a potom prostě najednou jsem jí začala rozumět a chápat ji a časem mi i přestalo dělat problémy rozumět a ani jsem si nepotřebovala tu větu v hlavě překládat, abych věděla, co znamená. Zda to bylo díky škole, nebo se můj mozek jen napojil na tu správnou vlnu, to už vážně netuším. :D
    Matched byla vlastně první knížka, kterou jsem v angličtině četla a hlavně díky její lehčí angličtině jsem se do toho dostala opravdu rychle a pak už to jen jelo. :D Já myslím, že pokud ti to třeba nejde úplně samo, tak to je i o tom to trénovat a jsem si jistá, že časem by ses do toho rozhodně dostala. Ono každému to jde různě rychle/pomalu, než se do toho opravdu dostane. :) On trik je třeba i v tom, že nemusíš rozumět úplně každému slovu ve větě, abys pochopila její význam a aby sis to slovo třeba i domyslela.
    Moc velká pomoc jsem asi nebyla, ale snad jsem ti pomohla alespoň trochu. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ale jo :) alespoň mi to dává naději na zlepšení! A ještě jeden dotaz mám - kde sháníš ty anglické knížky? Zatím jsem se po tom moc nepídila, všechno, co jsem četla zatím četla, jsem si přivezla z Anglie, když jsme tam byli se školou. Vím, že v některých knihkupectvích mají i oddělení s cizojazyčnými knihami, ale ten výběr je většinou víc než tristní..

    OdpovědětVymazat
  6. O tom mi povídej, no. :D Každopádně já si je, stejně jako další lidi, kupuji na http://www.bookdepository.com/ , knihy tam jsou i celkem levné, navíc na ně máš většinu času nějakou tu slevu. :)
    Ale závidím, že jsi se školou na nějaké knihkupectví narazila! Já tam byla minulý červen taky tak a ať jsme šli kam jsme šli, knihkupectví nikde. :D A to jsme byli jak v Londýně, tak v Cambridgi. To se snad může stát jen mně. :D

    OdpovědětVymazat
  7. Nejlepší knihkupectví bylo v Oxfordu, z toho jsem málem neodešla :) .. a jenom jsem si říkala.. "kontroluj se, kontroluj se! .. vždyť nemáš jedinou šanci to přečíst! .. ale, čert to vem" :D .. a odnesla jsem si třeba poslední díl Písně ledu a ohně, který je rozdělený do dvou knih :) .. a to zrovna lehké čtení není :( .. ale jsem přesvědčená, že časem se tím prokousám. Musím :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ano, čert to vem. :D No to věřím, že je to trochu těžší, zaprvé dlouhé a zadruhé i celkově ty popisy a dialogy... No, držím ti s tím prokousáváním palce. :D

    OdpovědětVymazat